Nebojte se studia v zahraničí

Mezi českými studenty jsou oblíbené krátkodobé studijní pobyty na zahraniční univerzitě, často využívají především program Erasmus. Jen málo studentů však uvažuje o tom, že by v zahraničí absolvovalo celé studium. Vysoké životní náklady, školné a jazyková bariéra bývají nejčastějšími důvody, proč většina studentů volí některou z univerzit v České republice, ačkoliv by mnozí z nich měli potenciál absolvovat vybranou prestižní zahraniční univerzitu. Účelem tohoto článku je tedy přesvědčit čtenáře, že studovat v zahraničí vůbec nemusí být jen nesplněným snem.

Blíže se budu věnovat zejména studiu ve Velké Británii. Osobně jsem začal uvažovat o studiu matematiky a fyziky v této zemi poté, co jsem na jednom matematicko-fyzikálním soustředění potkal studenta, který se v té době dozvěděl o přijetí na University of Cambridge. Většina lidí se samozřejmě takových studentů ptá – jak ses k tomu vůbec dostal?

Odpověď je velice jednoduchá – stačí si podat přihlášku. Univerzity ve Velké Británii jsou ochotné přijímat studenty bez ohledu na to, kde absolvovali svá předchozí studia. Není tedy třeba složit zkoušku A-level (obdoba české maturity) nebo tzv. mezinárodní maturitu – české středoškolské vzdělání je zcela dostačující. Součástí přihlášky je motivační dopis studenta a doporučující dopis učitele. Cílem těchto dokumentů je, aby univerzity vedle známek studenta dostaly i informace o tom, jak se student zajímá o svůj obor a co všechno v něm dělá nad rámec běžné školní výuky. Nádvoří

Tyto dokumenty je třeba odeslat v průběhu ledna přes elektronickou aplikaci UCAS. Většina britských univerzit se rozhodne pouze na základě údajů uvedených v elektronické přihlášce, některé mohou požádat uchazeče o studium o zaslání vypracované eseje na dané téma. Ty nejprestižnější obvykle zvou studenty na pohovory. V úspěšném případě poté následuje tzv. podmínečná nabídka, tedy přijetí ke studiu za předpokladu dosažení určených výsledků maturity nebo obdobné zkoušky, případně dalších standardizovaných zkoušek (např. v případě matematiky to na některých univerzitách bývá zkouška STEP). Většinou je třeba počítat i se složením mezinárodně uznávané jazykové zkoušky, kde se požadovaná úroveň různých univerzit může lišit. V případě studia přírodních věd, kde není perfektní znalost jazyka podmínkou pro úspěšné studium, někdy není jazyková zkouška vyžadována.

Dvě nejznámější britské univerzity, Cambridge a Oxford, mají nejnáročnější a nejdéle trvající přijímací proces. Obě univerzity se od ostatních liší specifickým systémem tzv. college. Univerzita zajišťuje pouze společné přednášky a zkoušky, další individuální příprava studentů se odehrává na jednotlivých college, kde každá má pro tyto účely vlastní akademický personál. Na college studenti také bydlí, stravují se a žijí svůj společenský život. Přihlášku na tyto univerzity je třeba podat už do poloviny října na konkrétní college, které organizují následné pohovory. Jednotlivé college mají různou prestiž, a pokud je student odmítnut, může skončit v tzv. bazénu, kde má šanci, že bude podmínečně přijat na jinou college než tu, kterou si původně zvolil.

Je nutné zdůraznit, že každý se musí předem rozhodnout, zda podávat přihlášku na Cambridge nebo na Oxford, hlásit se na obě univerzity současně není možné. V první fázi si jednotlivé college vybírají studenty na pohovory na základě motivačních dopisů. Účastnit se studentských soutěží, olympiád a stáží a zajímat se o svůj obor co nejvíce ve volném čase je nejlepší možností, jak zaujmout. Můj pohovor se odehrával formou písemného testu a následné diskuse s profesory o řešených příkladech. Pohovory zaměřené na přírodní vědy nebo matematiku mají většinou takovýto ryze praktický charakter – otázky zaměřené na motivaci studenta či jeho cíle jsou spíše vzácné.

ŘeditelstvíJe třeba počítat s tím, že osnovy ve Velké Británii se mohou od těch českých výrazně lišit. V případě matematiky se zde klade mnohem větší důraz na diferenciální a integrální počet, který se v Česku probírá až v maturitním ročníku a většinou jen letmo. V mém případě bylo jednou z podmínek přijetí i splnění testů STEP – ty testují matematické schopnosti studenta i nad rámec toho, co se probírá na středních školách ve Velké Británii. V humanitních oborech může být překážkou rozdílné pojetí těchto předmětů u nás a ve Velké Británii – zde je kladen důraz především na analýzu informací, vyjadřování a obhajování vlastního názoru prostřednictvím esejí, na což nejsou čeští studenti zvyklí.

Nejvíce peněz v případě studia v zahraničí „spolknou“ školné a životní náklady. Pro zahraniční studenty z Evropské unie vždy platí stejná výše školného jako pro domácí studenty, např. v Anglii to bývalo 3500 liber za rok, ovšem od tohoto školního roku se částka zvedla na 9 000 liber. Pro účely hrazení školného je možné zažádat si o půjčku. Její výhodou je, že splácení funguje formou srážek ze mzdy nad určitou částku ve výši 9 %, a pokud není splacena do 25 let od ukončení studia, je její zbytek odpuštěn. Obdržení takové půjčky tedy neznamená žádné finanční riziko.

Životní náklady se liší dle místa studia, druhu ubytování a životního stylu, většinou se pohybují okolo 25 000 korun za měsíc. Zde se projevuje další výhoda studia na Cambridge nebo Oxfordu – akademický rok zde trvá jen zhruba 7 měsíců a studenti mohou získat granty na životní náklady okolo 100 000 korun za akademický rok. Na ostatních britských univerzitách bohužel taková možnost pro zahraniční studenty neexistuje. Další finance je možné získat od několika nadací, které podporují české studenty v zahraničí – například Nadace The Kellner Family Foundation podporuje studenty po dobu jejich bakalářského studia. Ulička

Systém studia na britských univerzitách se od těch českých v mnohém liší. Důraz je zde kladen na vlastní přípravu a samostudium. V mém oboru z každého předmětu dostáváme třikrát nebo čtyřikrát za trimestr seznamy příkladů k vypracování, které jsou následně diskutovány s profesorem obvykle ve dvojici s dalším studentem na tzv. supervizích. Se supervizemi se opět setkáváme jen na Cambridge nebo Oxfordu, na ostatních univerzitách bývá méně individuální přístup ke studentům. Slova našich rodičů vzpomínajících na vysokoškolská studia jako na pohodová léta, kdy se bylo třeba učit pouze ve zkouškovém období, zde tedy rozhodně neplatí. Zkoušky na Cambridge se konají jen jednou ročně v červnu a obsahují učivo z celého roku. Příprava na ně je tak díky systému supervizí jen opakováním již známého učiva, přesto jsou nároky na studenty tak velké, že na některých oborech celý měsíc a půl před zkouškami již neprobíhají přednášky a celou dobu se studenti připravují na zkoušky. Na ústní zkoušení před komisí také můžete zapomenout – zkouší se zásadně formou písemného testu, případně vypracováním eseje.

O britské společnosti se říká, že je hodně konzervativní, na druhou stranu bychom asi těžko hledali místa více otevřená cizincům, než jsou právě Oxford a Cambridge. Britská byrokracie je ležérní a velice mě například St. Johnpřekvapilo, že jsem své maturitní vysvědčení nemusel zasílat přeložené do angličtiny, stačila kopie české verze spolu s vysvětlujícím komentářem. Množství dalších vyžadovaných dokumentů bylo srovnatelné s množstvím nutným pro přihlášku na českou vysokou školu. Pokud se tedy chcete zdokonalit v cizím jazyce, nasbírat zkušenosti v zahraničí, zkusit jiný styl výuky, neváhejte – podat přihlášku si může opravdu každý.

Autor článku získal stipendium z projektu Univerzity, Nadace The Kellner Family Foundation.

Komentáře

Hledání
Členské příspěvky
Informace o tom jak zaplatit členské příspěvky naleznete na webu Mensy.
Stažení časopisu
Časopis Mensa 4/2017 (srpen) si můžete stáhnout ve formátu PDF kliknutím na obrázek.
Titulní strana časopisu Mensa 4/2017
Inzerujte s Mensou
Informace o možnostech inzerce v médiích Mensy ČR naleznete na stránce inzerce v papírovém časopise.
Hledáme
"Historiky"
Mensa má na našem území bohatou historii, avšak jen její malá část je přehledně zmapována. Hledáme pomocníky, kteří by chtěli projít několik starších časopisů, vybrat z nich relevantní informace a upravit je do přehledné podoby.

Programátora
Šikovného programátora, který by byl ochoten věnovat část svého času a doprogramovat nám sekci Kariéra na intranetu Mensy.

Práce v redakci je dobrovolná a nemůžeme Vám za ni slíbit hmotný honorář. Nabízíme Vám však možnost dělat zajímavé věci s lidmi, se kterými je radost pracovat. Se zájmem se, prosím, obracejte na .
Inteligence
Inteligence a její měření
Co je to inteligence, jak se člení a jak ji můžeme změřit, co to znamená IQ?

Popis různých stupnic IQ
Na světě se používají různé stupnice IQ, vysvětlujeme jejich podstatu a vztahy mezi nimi

Historie měření inteligence
Podrobně vysvětlujeme jak se vyvíjely způsoby a metody měření inteligence

Jsme chytřejší než naši předkové?
Rozebíráme Flynnův efekt a změnu průměrné inteligence v populaci během 20. století

Kreativní génius nebo psychotik?
Hranice mezi geniálním a psychotickým jedincem je často velmi úzká, vysvětlujeme, proč tomu tak je a zda spolu tyto vlastnosti souvisí

Chcete znát své IQ?
Přihlaste se na testování IQ pořádané společností Mensa, které na rozdíl od mnoha pochybných testů na internetu probíhá prostřednictvím mezinárodně uznávaného a standardizovaného testu.
Mensa v médiích
Našli jste nějaký článek o Mense? Prosím, pošlete odkaz na adresu .
Napište nám
Rádi píšete a chcete uveřejnit článek v časopise nebo na webu Mensy? Chtěli byste Mense pomoci jinak? Potom určitě napište na .
Testování inteligence
Informace a přihlášku na oficiální testování inteligence naleznete na http://testovani.mensa.cz/. Testování můžete také někomu darovat formou dárkové poukázky.
Tištěný časopis
Časopis Mensa může odebírat kdokoliv (i nečlen) na území ČR za 150 Kč ročně. Se zájmem o předplatné se, prosím, obracejte na sekretářku: .