Proč spořit?

Proč vůbec spořit? Proč hledat místa, kde budu utrácet méně? Z mnoha různých důvodů. Nejen proto, že se vám nedostává peněz na to, co chcete nebo potřebujete, důvody se najdou i pro ty, co spořit „nepotřebují“.
Může to být ekologie (a nemusí jít zrovna až o tak náročný cíl, jaký má ZeroWaste hnutí), charita, antikonzumní důvody (jako Tomáš Hajzler).

Myslím si, že každý potřebuje šetřit na nedůležitých věcech, abychom měli víc peněz na důležité věci, na své koníčky, na vytváření finanční rezervy nebo jen abychom věděli, kde v případě potřeby můžeme ušetřit. V rámci aktivit zaměřených na úsporu peněz získáváme například i zkušenosti s reklamacemi (trénink vyjednávání), opravami (trénink porovnávání a hledání řešení), rozvíjíme svou kreativitu a v neposlední řadě šetříme svůj čas. Dalším přínosem může být i fyzický pohyb nebo způsob odreagování jinou činností. Všechny uvedené důvody se v mém případě vyvíjely v průběhu mého života, od studentského a svobodného období přes partnerský život až k tomu rodinnému. V tuto chvíli je pro mě nejdůležitějším důvodem úspora času.

Myslím si, že důvody šetřit (čas nebo peníze) si tedy najde kdokoliv, od miliardáře po bezdomovce (ač jsem se v těchto krajních polohách neocitl a ani ocitnout nechci, takže se těžko vcítím do jejich situace). Nezapomínejme, že ve všech životních i finančních situacích má každý z nás jiné priority. Možná stejně jako já zjistíte, že některé vaše hodnoty nejsou vlastně vaše, ale vnucené okolím a důležitější jsou pro vás priority jiné. Zkuste to prozkoumat, já jsem na své cestě poznání a sebepoznání už dvacet let.

Měl jsem štěstí od narození, pocházím z nemajetné, na druhou stranu ani ne vyloženě chudé rodiny. Kapesné v obvyklém slova smyslu jsem nedostával, dostával jsem peníze na jídlo. Na VŠ jsem neměl na rozhazování a nechodil jsem tedy naštěstí tak moc do hospody. O to víc času jsem měl na učení a věci zdarma k dispozici. Majetnější měli na hospody, ale někteří si i tak brali studentské kontokorenty. Oni odcházeli ze školy s dluhy, já s úsporami díky protáčeným „stavebkům“. Už si nejsem jist, jak jsem se v té době cítil, ale rozhodně mě to neomezovalo a připadalo mi to normální.

V jeden pátek jsem odevzdal práci, v pondělí jsem nastoupil do svého prvního zaměstnání s velkým platem. Odolal jsem pokušení propít první výplatu (ani bych toho nebyl schopen), a i když jsem byl zvyklý na denní padesátikilometrové dojíždění, říkal jsem si, že praktičtější je bydlení v místě zaměstnání. Odolal jsem pokušení mít vlastní byt. Také proč? Je to dražší, méně flexibilní, a navíc – co sám v bytě. Raději jsem si pořídil za relativně rozumnou cenu pronájem samostatného pokoje u známých. A téměř sedm let jsem tak, nutno říct spokojeně, žil. Myslím si, že takový start mi velice pomohl do života.

Rada „vydělávejte víc“ možná bude fungovat, pokud současně nezvýšíte i své výdaje. Mám pocit, že ti, co chtějí hlavně víc vydělávat, ještě rychleji zvyšují své výdaje, přece už na to mají plat. A o to víc opět potřebují vydělávat. Myslím si, že ten, co se nemusel naučit spořit, má problémy vyjít, ať bude mít jakkoliv velký příjem.

Mýlili byste se, kdybyste si mysleli, že je to problém jen hloupých či nepraktických lidí. I když jako každý spíše žiji a potkávám se s podobnými lidmi, povolání finančního poradce mi umožňuje poznat lidi s různorodým přístupem k životu.

Poznal jsem experta na úvěry a meziúvěry ze stavebního spoření. Po odborné stránce měl v hlavě neustále aktuální podmínky, dokázal výborně kombinovat produkty, aby klient dostal svůj stavební úvěr s co nejlepším nastavením. Jeho měsíční příjem byl vysoce nadprůměrný – cca 80 tisíc korun, nicméně raději řešil finance klientů než své. Jak se říká, „měl na to“, aby místo „papírování“, které pro své klienty dělal často, si raději vzal rychlou a jednoduchou půjčku. Řadu let mu to fungovalo. Jenže ztratil přehled, klientů měl obrovské množství. Vydělával sice průměrně 80 tisíc, ale splátky mnoha desítek půjček vyžadovaly po nějakém čase dohromady 100 tisíc… Jeho přístup se nakonec sice změnil, ale ne dostatečně vzhledem k výši dluhů, a tak se z dluhů ještě nedostal.

Může se vám zdát, že pro vás tyto úspory nejsou, že jsou pod vaši úroveň, že se vám nevyplatí apod. Ze začátku jsem si to myslel také. Za prvé jsem zjistil, že tomu tak není. Naštěstí prvním důvodem, abych to zkusil, byl trénink – trénink úspor pro mé klienty. Díky těmto úsporám, které vůbec nejsou malé, lépe vymýšlím řešení pro klienty, nemluvě o schopnosti vcítit se do jejich situace. Současně to byl i trénink kreativity, který mi pomáhá i jinde, například ve finančním poradenství i v informačních technologiích. Za druhé jsem zjistil, že mnoho úsporných opatření je ekologických, opravdu ekologických. No a za třetí opravdu spořím peníze v oblastech, na nichž mi tolik nezáleží, díky čemuž si mohu více dopřávat v čase blahobytu, a kdyby se mi přestalo dařit, vím, že mohu stlačit nutné výdaje výrazně níže než kdokoliv jiný.

Závěrem opakuji, že si nemyslím, že cíl „víc vydělávat“ je sám o sobě oním spásným nápadem. Výrazně rychlejším, ekologičtějším, k rodině a přátelům přívětivějším způsobem je postupně získat přehled o výdajích, odbourávat zbytné výdaje, investovat do úspor, a to dle svých osobních priorit za účelem získání peněz, času nebo jiných přínosů. To vše s důrazem na nebezpečný psychologický rozdíl mezi jednorázovým výdajem a pravidelným výdajem. S výrazným důrazem na výdaje, které máte ze zvyku, z tlaku okolí či reklam, zatímco sami byste raději upřednostnili jiné. Jestli ušetřené peníze investujete do svých zájmů, rodiny, splácení hypotéky nebo větší finanční rezervy, je jen na vás.

Článek byl připraven na základě draftu připravované knihy s pracovním názvem Jak mít na to, co chci.

Autor: Vladimír Kutálek
Sdílet
Hledání
Členské příspěvky
Informace o tom jak zaplatit členské příspěvky naleznete na webu Mensy.
Stažení časopisu
Časopis Mensa 4/2017 (srpen) si můžete stáhnout ve formátu PDF kliknutím na obrázek.
Titulní strana časopisu Mensa 4/2017
Inzerujte s Mensou
Informace o možnostech inzerce v médiích Mensy ČR naleznete na stránce inzerce v papírovém časopise.
Hledáme
"Historiky"
Mensa má na našem území bohatou historii, avšak jen její malá část je přehledně zmapována. Hledáme pomocníky, kteří by chtěli projít několik starších časopisů, vybrat z nich relevantní informace a upravit je do přehledné podoby.

Programátora
Šikovného programátora, který by byl ochoten věnovat část svého času a doprogramovat nám sekci Kariéra na intranetu Mensy.

Práce v redakci je dobrovolná a nemůžeme Vám za ni slíbit hmotný honorář. Nabízíme Vám však možnost dělat zajímavé věci s lidmi, se kterými je radost pracovat. Se zájmem se, prosím, obracejte na .
Inteligence
Inteligence a její měření
Co je to inteligence, jak se člení a jak ji můžeme změřit, co to znamená IQ?

Popis různých stupnic IQ
Na světě se používají různé stupnice IQ, vysvětlujeme jejich podstatu a vztahy mezi nimi

Historie měření inteligence
Podrobně vysvětlujeme jak se vyvíjely způsoby a metody měření inteligence

Jsme chytřejší než naši předkové?
Rozebíráme Flynnův efekt a změnu průměrné inteligence v populaci během 20. století

Kreativní génius nebo psychotik?
Hranice mezi geniálním a psychotickým jedincem je často velmi úzká, vysvětlujeme, proč tomu tak je a zda spolu tyto vlastnosti souvisí

Chcete znát své IQ?
Přihlaste se na testování IQ pořádané společností Mensa, které na rozdíl od mnoha pochybných testů na internetu probíhá prostřednictvím mezinárodně uznávaného a standardizovaného testu.
Mensa v médiích
Našli jste nějaký článek o Mense? Prosím, pošlete odkaz na adresu .
Napište nám
Rádi píšete a chcete uveřejnit článek v časopise nebo na webu Mensy? Chtěli byste Mense pomoci jinak? Potom určitě napište na .
Testování inteligence
Informace a přihlášku na oficiální testování inteligence naleznete na http://testovani.mensa.cz/. Testování můžete také někomu darovat formou dárkové poukázky.
Tištěný časopis
Časopis Mensa může odebírat kdokoliv (i nečlen) na území ČR za 150 Kč ročně. Se zájmem o předplatné se, prosím, obracejte na sekretářku: .