Přednáška klubu Sisyfos o nenávisti k vědě

Na základě pozvání Petra Štěpána (v rámci SIG Business Club) jsem navštívil přednášku „Věda jako nepřítel? Odkud přišla nenávist k vědě, jak vypadá u nás a ve světě a kam se bude vyvíjet?", kterou pořádal 16. prosince 2015 v prostorách Akademie věd ČR Český klub skeptiků Sisyfos. Přednášejícím byl pan Bc. Leoš Kyša, spisovatel, publicista a předseda klubu.

Musím přiznat, že jsem se na přednášku těšil, protože klub Sisyfos má svým způsobem kontroverzní pověst. Je znám tím, že prosazuje vědecké a racionální kritické myšlení, ale jeho členové bývají také označováni za dogmatické a nedůtklivé staříky. Pan Kyša tedy rozhodně žádným staříkem není, ale zato mezi posluchači starší lidé převažovali, nicméně tam byla také řada mladých lidí (asi studentů) a sál byl poměrně plný.

Samotný výklad o tzv. antiscientismu mě poněkud zklamal. Přednášející představil čtyři kořeny antiscientismu a poukázal na pojem konfirmačního zkreslení (tendence ověřovat si své výchozí předpoklady či názory pouze na základě důkazů, které je potvrzují). Výklad doplnil příklady útoků na vědu, z nichž některé se pak často v přednášce a následné diskusi opakovaly. Představil hlavní směry antiscientismu v jejich historickém vývoji. Kritizoval nevědecké názory, například názor, že věda je pouze souborem faktů a že vědu tvoří pouze významné osobnosti (a jejich objevy). Sám vědu definoval naopak jako neustále se vyvíjející proces založený na týmové práci mnoha vědců.

Nicméně pak představil tezi, že existují dva kmeny – kmen vědců, který hovoří jazykem vědy, a kmen druhý, který mluví jazykem „přirozenosti“, a tyto kmeny si navzájem nerozumí (nedomluví se). Z mého pohledu však nebylo z výkladu zcela jasné, kdo všechno patří mezi příslušníky druhého (nevědeckého) kmene. Jestli jde pouze o antiscientisty, nebo o všechny nevědce, tedy o převážnou většinu lidí. To mi trochu zavání elitářstvím a hlavně černobílým pohledem na svět. Chápu, že pan Bc. Kyša, který se považuje za příslušníka kmene vědců (mluvících vědeckým jazykem), vidí ve světle (jím zmíněných) neustálých půtek s antiscientisty svět poněkud černobíle, jako střed jedněch s druhými. Pro většinu lidí je však svět barevnější a mnohovrstevnatý. Dalo by se to chápat i tak, že přednášející vlastně řekl, že většina lidí, kteří jsou nevědci a mluví jiným jazykem než vědci, jsou vlastně antiscientisty. Toto tvrzení ovšem přednášející nikterak vědecky nedokázal a porušil tím jím deklarovanou vědeckou metodu.

V odpovědích na dotazy při následné diskusi, během které se probudil i dosud klimbající bělovlasý pán, přednášející většinou použil a případně rozvinul témata z přednášky.

Například byla položena otázka, zda přílišná popularizace vlastně vědě neškodí. Proč někteří vědci přešli na druhou stranu a stali se antiscientisty? Na to pan Kyša odpověděl, že jde například o vědce vynikající v jednom oboru vědy, kteří si myslí, že rozumí i jinému oboru. Nebo že se stali součástí názorové skupiny, která je antiscientistická. Každopádně však tito (bývalí) vědci neovládli vědeckou metodu a chápou vědu pouze jako soubor faktů.

Nejzajímavější dotaz směřoval k tomu, kde vlastně hledat vědeckou pravdu a jak k ní dojít. Odpověď zněla, že k vědecké pravdě se dojde vědeckým konsensem a relevantní vědecké objevy se zveřejňují pouze v renomovaných vědeckých časopisech. Z toho však následně vzešla podnětná myšlenka, že by spolek Sisyfos měl najít a zveřejnit důvěryhodné zdroje vědeckých poznatků, zejména dostupné na internetu (byl uveden např. Technet.cz nebo Osel.cz). V diskusi jsme se dále dotkli i problematiky očkování nebo třeba návrhů na udělení Bludného balvanu za rok 2015 (ocenění, jež spolek Sisyfos každoročně uděluje za pseudovědeckou činnost).

Na závěr bych ještě rád vzpomněl na antiscientistku, která kontrastovala se zbytkem osazenstva tvořeným zejména příznivci vědy. Kacířsky upozorňovala na nevědeckost spolku Sisyfos, poukazovala na problematiku očkování, na to, že koncept Intelligent Design podporují i některé vědecké kapacity apod. Byla však vždy umlčena přednášejícím, mručením davu a jednou směrem k ní dokonce jistý rozohněný scientista hodil zmačkaný papír.

Z přednášky jsem odcházel poněkud rozpačitý, spíše se mi zdálo, že tam bylo příliš mnoho dogmatických a nedůtklivých scientistů. Později se mi to však rozleželo a po zhlédnutí pořízeného záznamu jsem si řekl: No, nebylo to zas tak špatné!

Videozáznam z přednášky je dostupný na adrese: https://www.youtube.com/watch?v=mWrlZsTP7k4.

Autor: Vladimír Andrš
Sdílet
Hledání
Členské příspěvky
Informace o tom jak zaplatit členské příspěvky naleznete na webu Mensy.
Stažení časopisu
Časopis Mensa 5/2017 (říjen) si můžete stáhnout ve formátu PDF kliknutím na obrázek.
Titulní strana časopisu Mensa 5/2017
Inzerujte s Mensou
Informace o možnostech inzerce v médiích Mensy ČR naleznete na stránce inzerce v papírovém časopise.
Hledáme
"Historiky"
Mensa má na našem území bohatou historii, avšak jen její malá část je přehledně zmapována. Hledáme pomocníky, kteří by chtěli projít několik starších časopisů, vybrat z nich relevantní informace a upravit je do přehledné podoby.

Programátora
Šikovného programátora, který by byl ochoten věnovat část svého času a doprogramovat nám sekci Kariéra na intranetu Mensy.

Práce v redakci je dobrovolná a nemůžeme Vám za ni slíbit hmotný honorář. Nabízíme Vám však možnost dělat zajímavé věci s lidmi, se kterými je radost pracovat. Se zájmem se, prosím, obracejte na .
Inteligence
Inteligence a její měření
Co je to inteligence, jak se člení a jak ji můžeme změřit, co to znamená IQ?

Popis různých stupnic IQ
Na světě se používají různé stupnice IQ, vysvětlujeme jejich podstatu a vztahy mezi nimi

Historie měření inteligence
Podrobně vysvětlujeme jak se vyvíjely způsoby a metody měření inteligence

Jsme chytřejší než naši předkové?
Rozebíráme Flynnův efekt a změnu průměrné inteligence v populaci během 20. století

Kreativní génius nebo psychotik?
Hranice mezi geniálním a psychotickým jedincem je často velmi úzká, vysvětlujeme, proč tomu tak je a zda spolu tyto vlastnosti souvisí

Chcete znát své IQ?
Přihlaste se na testování IQ pořádané společností Mensa, které na rozdíl od mnoha pochybných testů na internetu probíhá prostřednictvím mezinárodně uznávaného a standardizovaného testu.
Mensa v médiích
Našli jste nějaký článek o Mense? Prosím, pošlete odkaz na adresu .
Napište nám
Rádi píšete a chcete uveřejnit článek v časopise nebo na webu Mensy? Chtěli byste Mense pomoci jinak? Potom určitě napište na .
Testování inteligence
Informace a přihlášku na oficiální testování inteligence naleznete na http://testovani.mensa.cz/. Testování můžete také někomu darovat formou dárkové poukázky.
Tištěný časopis
Časopis Mensa může odebírat kdokoliv (i nečlen) na území ČR za 150 Kč ročně. Se zájmem o předplatné se, prosím, obracejte na sekretářku: .