Rozhovor: Martin Sedláček - Nový předseda Mensy ČR

Potkat Martina Sedláčka na některé mensovní akci nebývá problém – patří k jedněm z nejaktivnějších členů. Podílí se na projektu Supporting Gifted Children for the Future, společně s manželkou Evou a dalšími dobrovolníky intenzivně pracuje na zavedení efektivního systému přípravy a evidence úloh do Logické olympiády, je zapojený do úprav mensovního intranetu, byl členem organizačního týmu tří celostátních setkání v řadě – a samozřejmě je také nově zvoleným předsedou Mensy České republiky. Jaký je, co má na Mense nejraději a čeho by chtěl docílit během svého funkčního období?

Martine, jaké jsou tvé zájmy a koníčky?

Je jich mnoho, tak alespoň ty nejdůležitější v chronologickém pořadí: četba, sběratelství, hádanky a hlavolamy, matematika, jízda na kole, technologie, fyzika, vesmír, české filmy, binární počítače, algoritmy a Mensa.

Máš nějaký nesplněný sen? Který to je? Chystáš se si ho splnit?

Zhlédnout všechny české filmy, které byly natočeny. Plním si ho intenzivně, i když vím, že se mi to nikdy nepovede.

Čím se v současné době zabýváš profesně?

Aktuálně se živím jako IT architekt, to je vlastně situace, kdy nahlížím na celý svět počítačů a vybírám pro zákazníky to, co potřebují. Málokdy je to ovšem tak krásné, jak bych si to představoval, většinou to narazí na rozpočet, schopnosti nebo rychlost rozvoje technologií.

Že se budu zabývat počítači mi bylo jasné asi tak v roce 1982, když v časopise Logika v kostce vyšel papírový počítač, který byl mimochodem mým první osobním počítačem. Pak, ať už jsem dělal cokoliv, vždy to směřovalo více či méně k počítačům.

Podle citátu od G. B. Shawa „Kdo to umí, ten to dělá. Kdo to neumí, ten to učí.“ jsem od 90. let školil v oblasti IT cokoliv, o co byl zájem, a tak to v dnešní době mohu celkem snadno používat ve své současné práci.

Který kus hardware máš nejraději a proč zrovna 3D tiskárny?

Je pravda, že 3D tiskárny jsou zrovna na výsluní mého zájmu, ale pokud bych to kvantifikoval, tak by určitě zvítězil binární procesor. 3D tiskárny, které jsem si postavil nebo i navrhnul a zkonstruoval, jsou vlastně CNC stroje, s kterými jsem si hrál už na fakultě (FSI ČVUT). Je to spojení několika mých koníčků (technologie, počítače, algoritmy, matematika, fyzika). Když se k tomu přidá i cenová dostupnost konstrukčních dílů, není co dodat. V první fázi mne zaujala technologie tisku samotná, později jsem k tomu přidal i nějaké to praktické využití, teď to mám spíš jako nástroj pro tvorbu pomůcek, hraček a nástrojů. Tuším v této oblasti velký potenciál, ale technologie CNC (FDM) asi i nadále zůstane spíš v oblasti hobby a domácího příležitostného používání.

Jednou jsi mi povídal historku o tom, jak ses v první třídě naučil slabikovat při čtení, i když jsi sám už četl plynule, abys udělal radost paní učitelce, která slabikování vyžadovala… Měl jsi někdy se svojí inteligencí problém, nebo jsi měl štěstí spíš na podobné úsměvné zkušenosti?

Už v první třídě jsem celkem záhy pochopil, že ostatním (až na výjimky) vše trvá déle, a dokázal jsem se zabavit sám. Postupem času byla moje zábava často odměněna poznámkou, ale naštěstí to nikdy netrápilo ani mne ani mé rodiče. Jen je mi s odstupem času líto, že jsem často do svých zábav zapojil svého tehdy nejlepšího kamaráda, kterému čas trávený mimovýukovou aktivitou chyběl pro získání dobrých známek.

Většinou mi to nijak nepřekáželo, při předmětech, kde se dalo logické uvažování použít, jsem ho úspěšně aplikoval a v ostatních předmětech, zvlášť tam, kde se muselo memorovat, jsem to uhrával na slušný průměr. Mimo školu jsem se spíš snažil nevyčnívat a používal jsem své výhody jako tajné zbraně. Bylo to dané dobou (rok 1989 jsem prožil ve třetím ročníku na ČVUT), jakékoliv vybočení ze standardu nebylo žádoucí.

Do jaké míry jste ovlivňovali směřování vlastních dětí při výběru školy?

Snažili jsme se, aby si něco našli sami, a jen jsme jim poskytli potřebné informace pro rozhodování. Jediné, na čem jsme trvali, byla maturita – dnešní společnost je nastavena tak, že bez ní je člověk tak trochu odstaven na vedlejší kolej.

Poslední rok jsi zapojený do projektu Future, který se zaměřuje na školení ředitelů základních škol v problematice nadaných dětí a jejich specifických potřeb. V čem ty osobně vidíš jeho největší možný přínos pro nadané děti na základních školách?

Důvod, proč jsem se zapojil, byla vzpomínka na má školní léta a na spolužáka, který byl asi také nadaný, ale na rozdíl ode mě ve škole trpěl. Vidím hlavní přínos v tom, že projekt může takovým dětem pomoct.

A kdyby ses měl popsat jedinou větou – jaká by to byla?

Neumím zjednodušovat, ale naučil jsem se to skrývat.


Máš pocit, že tě zvolení do funkce předsedy už teď nějak ovlivnilo?

Určitě, musel jsem se smířit s tím, že už nebudu dělat jen to, co mě v Mense baví, ale hlavně to, co je potřeba.

Co tě vlastně přimělo nechat se otestovat a vstoupit do Mensy?

První testy do Mensy jsem dělal kdysi na nějaké IT konferenci v roce 1994 (tuším že to bylo ve Frankfurtu), kde byly jako doprovodný program, výsledek si pamatuji, ale na papíře jsem ho nedostal. Pak jsem nějak neměl potřebu to řešit znovu – až do doby, kdy se mi kolega svěřil, že by ho zajímalo, jaké má IQ, a tak jsme vyrazili spolu – já jako morální podpora. Prošli jsme oba a vstoupili do Mensy. To bylo před 11 lety.

Byl jsi aktivní hned od začátku svého členství, nebo jsi měl nějaké „mrtvé období“?

Nebyl jsem aktivní, zpočátku jsem navštěvoval jen valné hromady, poprvé v roce 2007, aktivně jsem se začal zapojovat až od roku 2013. Proč? Asi proto, že až na celostátním setkání na Rusavě mi došlo, jak úžasné společenství lidí Mensa je. Díky Ivo (Berčíková), že jsi mě jet na Rusavu přesvědčila.

Jaký byl tvůj první aktivní kontakt s Mensou?

Moje první zapojení v Mense je úsměvné, bylo to na valné hromadě a pomáhal jsem tam kopírovat nějaké papíry k volbám do MI a pak je třídil. Myslím, že to bylo v roce 2008 ještě na Buďánce, ale jistý si tím nejsem. První mensovní exkurze, které jsem se účastnil byla do JE Temelín v roce 2010 a organizoval ji Tomáš Kubeš.

Proč ses začal zapojovat jako dobrovolník?

Je přeci samozřejmé, když pro tebe někdo něco udělá zcela dobrovolně a nezištně, že pak uděláš to samé. A navíc dobrovolnická práce na akcích Mensy má z mého pohledu smysl.

Která mensovní akce ti ulpěla nejvíc?

Mám silné zážitky z většiny akcí, ale nejvíc na mne zapůsobila exkurze do CERNu (2013, Iva Berčíková, Tomáš Kubeš), kam jsem se vždy chtěl podívat, ale až mensovní akce mi ukázala, jak je to v Mense vlastně snadné.

Co máš na Mense ty osobně nejradši?

Nejlepší je potkávat se s lidmi, kteří jsou tak různorodí, a získávat inspiraci. Skvělou příležitostí jsou celostátní setkání, kde člověk potká tolik lidí a vlastně skoro s každým si má co říct.

Jediným objektivním jednotícím prvkem mensanů je inteligence. Pozoruješ ale i nějakou jinou vlastnost, kterou mají všichni společnou?

Řekl bych, že je to tolerance, nikde jinde ve větších skupinách jsem ji v takové míře nepozoroval.

Na co může podle tebe být česká Mensa hrdá?

Určitě na to, jak se daří pořádat tak velké množství různorodých akcí. Díky tomu jsou zapojeny všechny věkové kategorie, což ve zbytku světa není vždy samozřejmost.

Kde vidíš prostor pro zlepšení jejího fungování?

Zarazilo mne, jak často se při přípravě akcí pracuje neefektivně a jak často se rutinní věci provádějí ručně a namáhavě. Rád bych tyto procesy zefektivnil nebo i zautomatizoval, případně přenesl na administrativu. Doufám, že to přinese i více času a volnosti organizátorům akcí, který se pak projeví na kvalitě i kvantitě. Tento přístup už jsem částečně aplikoval na provoz organizace Logické olympiády a domnívám se, že to přináší očekávaný efekt.

Další oblastí je například organizace celostátních setkání, kde by změny mohly přinést pozitivní efekt a kde je i zájem tato zlepšení použít.

A stále máme velké procento „spících“ členů, rád bych je probudil a dal jim prostor se zapojit.

Vidíš už nějakou cestu, jak je probudit?

Zatím jediný způsob, na který jsem přišel, je ten, který fungoval na mne. Nalákat na zajímavé téma, ukázat, že zapojit se je snadné, a vytvořit prostor pro aktivní zapojení. V tuhle chvíli se již snažím o přípravu několika témat z oblasti nových technologií a určitě rád uvítám další nápady i z jiných oblastí.

S množstvím neaktivních členů pravděpodobně souvisí i nízká volební účast…

Celkem chápu, že volí jen aktivní členové, jen bych rád, kdyby příští volební období byla účast dvojnásobná a průměrný věk Rady nebyl o dva roky větší než letos.

Jako oficiální cíl Mensy je stanovené „využití inteligence ve prospěch lidstva“. Jak si myslíš, že by ho česká Mensa měla naplňovat?

Mensa se již hodně angažuje v oblasti práce s nadanými dětmi, což je činnost, která se zúročí v dlouhodobém horizontu. Osobně se domnívám, že by se mensané měli více zapojit i do krátkodobějších projektů a více ovlivňovat život v tomto státě. Je to ale citlivé téma a najít vhodnou apolitickou formu nebude snadné.

Děkuji za rozhovor a přeji, aby tvé příští dva roky ve funkci předsedy byly co nejúspěšnější.

Autor: Zuzana Kořínková
Sdílet
Hledání
Členské příspěvky
Informace o tom jak zaplatit členské příspěvky naleznete na webu Mensy.
Stažení časopisu
Časopis Mensa 5/2017 (říjen) si můžete stáhnout ve formátu PDF kliknutím na obrázek.
Titulní strana časopisu Mensa 5/2017
Inzerujte s Mensou
Informace o možnostech inzerce v médiích Mensy ČR naleznete na stránce inzerce v papírovém časopise.
Hledáme
"Historiky"
Mensa má na našem území bohatou historii, avšak jen její malá část je přehledně zmapována. Hledáme pomocníky, kteří by chtěli projít několik starších časopisů, vybrat z nich relevantní informace a upravit je do přehledné podoby.

Programátora
Šikovného programátora, který by byl ochoten věnovat část svého času a doprogramovat nám sekci Kariéra na intranetu Mensy.

Práce v redakci je dobrovolná a nemůžeme Vám za ni slíbit hmotný honorář. Nabízíme Vám však možnost dělat zajímavé věci s lidmi, se kterými je radost pracovat. Se zájmem se, prosím, obracejte na .
Inteligence
Inteligence a její měření
Co je to inteligence, jak se člení a jak ji můžeme změřit, co to znamená IQ?

Popis různých stupnic IQ
Na světě se používají různé stupnice IQ, vysvětlujeme jejich podstatu a vztahy mezi nimi

Historie měření inteligence
Podrobně vysvětlujeme jak se vyvíjely způsoby a metody měření inteligence

Jsme chytřejší než naši předkové?
Rozebíráme Flynnův efekt a změnu průměrné inteligence v populaci během 20. století

Kreativní génius nebo psychotik?
Hranice mezi geniálním a psychotickým jedincem je často velmi úzká, vysvětlujeme, proč tomu tak je a zda spolu tyto vlastnosti souvisí

Chcete znát své IQ?
Přihlaste se na testování IQ pořádané společností Mensa, které na rozdíl od mnoha pochybných testů na internetu probíhá prostřednictvím mezinárodně uznávaného a standardizovaného testu.
Mensa v médiích
Našli jste nějaký článek o Mense? Prosím, pošlete odkaz na adresu .
Napište nám
Rádi píšete a chcete uveřejnit článek v časopise nebo na webu Mensy? Chtěli byste Mense pomoci jinak? Potom určitě napište na .
Testování inteligence
Informace a přihlášku na oficiální testování inteligence naleznete na http://testovani.mensa.cz/. Testování můžete také někomu darovat formou dárkové poukázky.
Tištěný časopis
Časopis Mensa může odebírat kdokoliv (i nečlen) na území ČR za 150 Kč ročně. Se zájmem o předplatné se, prosím, obracejte na sekretářku: .