Rozhovor s Jaroslavem Flejberkem

Jaroslav Flejberk byl jedním z prvních členů Mensy v Československu, založil místní skupinu Pardubice a dlouhou dobu působil v Radě Mensy. Kromě toho je jedním z nejvýznamnějších sběratelů hlavolamů v ČR, jeho sbírka čítá více než 7 000 kusů.

Jaké je Vaše povolání?

Matematik, ve skutečnosti spíše vedoucí. Vystudoval jsem matematiku na MatFyz, což bylo poplatné době, v 80. letech bylo pro mě snazší se dostat na matematiku než třeba na filosofickou fakultu. A kromě toho, matematiku mám rád.

V čem si myslíte, že pro Vás byla inteligence v životě nejpřínosnější?

Zvláštní otázka. Přínos to určitě je, oproti ostatním lidem, částečně i bariéra, protože člověk si klade zbytečně moc otázek. Rozumná míra inteligence překážkou není.

Jak jste se dozvěděl o Mense a kdy to bylo?

V roce 1988 od Hanky Drábkové, psycholožky. V Mladém světě byl článek o testech IQ a o možnosti si udělat skutečný mensovní test.

Přišel jste hned na první testování?

V rámci testování v Československu jsem se určitě zúčastnil jednoho z prvních testování, ale jestli to byl úplně první termín, to nevím. Byl jsem ale určitě v té první várce testovaných lidí. Co si z testování pamatuji do dneška, že jsem samozřejmě všechny otázky zodpověděl špatně, protože to, jak se výsledky mají zaznamenávat do políček, mi přišlo moc jednoduché a neuvědomil jsem si, že se nemají vyplňovat po řádcích, ale ve sloupcích. Takže jsem v rámci těch 40 min. věnoval asi 10 min. tomu, abych správně vyplnil odpovědi. Tím pádem už jsem ani nevěřil, že budu mít nějaké vysoké IQ, ale paní Drábková napsala, že mám. V návaznosti na to mě pozvala i k další spolupráci.

Překvapil Vás výsledek testu?

Deset let před mensovním testováním, když mi bylo 15, mi otec přinesl testy IQ a v nich jsem dosáhl 145, takže jsem věděl, že tu inteligenci mám. Proto mě překvapilo, že jsem neuměl ani správně vyplňovat odpovědi. Určitě jsem očekával dobrý výsledek, jinak bych tam ani nešel. A myslím si, že většina lidí, kteří tenkrát na testy šli, si mysleli, že uspějí a na základě toho, se nějak zlepší jejich situace, finanční stav nebo i něco dalšího. Myslím si, že na to první testování šli lidi, co si mysleli, že jsou hodně inteligentní nebo že jim to pomůže v kariéře.

Proč jste se rozhodl vstoupit do Mensy?

V Čechách nebyla, tak nebylo kam vstoupit – založili jsme ji – já byl jeden z deseti a reprezentoval jsem Pardubickou pobočku.

Účastnil jste se první valné hromady?

Ano, pak byla první valná hromada, kde vznikl výbor, který měl Mensu táhnout dál. A protože v té době nebylo moc co dělat, sešlo se hodně zajímavých, ale i zvláštních lidí.

Jak se dále vyvíjelo Vaše členství?

Tenkrát jsem bydlel v Pardubicích, takže jsem založil pardubickou místní skupinu a pak se dozvěděl o Mense víc tím, že jsem pomáhal u zakládání Mensy. Zkoušeli jsme několik let místní skupinu v Pardubicích, získávat další lidi, dělali jsme testování, hlavně na vysokých školách, přispíval jsem do časopisu a pomalu jsme budovali něco malinkého a v roce 1991 jsem přešel do Prahy. Tam jsem se dál podílel na práci v Mense, spolu s Janem Fikáčkem, byl jsem členem výboru, spíše v oblasti IQ testů a náboru nových členů, než organizace.

Byl jste členem Rady?

Ano, byl jsem členem Rady v době Jana Fikáčka a taky Jirky Bělohlávka. Moje oblast byla spíše testy, hlavolamy, hádanky.

Jak dlouho jste členem Mensy?

Střídavě od začátku její existence, když zaplatím členství.

Co Vám Mensa přináší?

Nadhled, ze začátku mnoho přátel a jazykovou průpravu, možnost podívat se do zahraničí, díky SIGHT kontaktu – cestoval jsem do Londýna a pár dalších míst jsem takhle navštívil. Účastnil jsem se na projektu gymnázia Buďánka, kde jsem ze začátku i učil, v té době, kdy ještě byla Buďánka Buďánka na Buďánce. Učil jsem matematiku, takovou tu nepovinnou a pochopil jsem, že nadané děti potřebují víc než normální učení, protože nikdy před tím jsem pedagogem nadaných dětí nebyl. Ale to byla také dobrá průprava do života, být mezi inteligentními lidmi a zjistit, že inteligence není pro mnoho lidí vstupní branou ke spokojenosti. Mensa je dobrá zkušenost, potkat zase jiný okruh lidí, nezůstat v takové té profesní slepotě. Mám stále takovou myšlenku, že by bylo zajímavé v rámci Mensy obnovit tradici dělání logických hlavolamů. Představoval bych si to jako kolektivní cíl, právě využít potenciál Mensy nejenom v kvalitě jednotlivých členů, ale v nějaké tvůrčí skupině, která by to dělala. A nevycházím ani z toho, co si myslím já, ale v Anglii existuje zájmová skupina Hlavolamy, která právě tyhle věci dělá.

Co jste od členství v Mense očekával a jak se tato očekávání naplnila?

Očekával jsem nové přátele a kontakty a to se splnilo.

Co Vás přivedlo k zájmu o hlavolamy a kdy to bylo?

Můj děda, jenž mi dal první hlavolamy, a pak přednášky v Národním Technickém Museu v Praze – Ing. Alena Šolcová za což ji děkuji. Člověk překvapivě zjišťuje, že existuje spousta hlavolamů, které hodně lidí nezná, takže jsem začal překládat, vyhledával, nejdříve v té slovní podobě, což je tak rok 1991 – 1993, a pak jsem navíc zjistil, že existují mechanické hlavolamy jako ježek v kleci, Rubikova kostka a když jsem je začal shánět, tak jsem objevil, že žádné neexistují, což znamenalo to, že je to správná podnikatelská příležitost. Celé to vlastně vzniklo tím, že když jsme měli přednášku v Technickém Museu, tak ke mně přišel podnikatel a ptal se mě, kde se takový hlavolam dá koupit. „Tak jestli chcete, tak si ho můžete koupit ode mě“ A on říkal: „Fajn. Tak mě do měsíce dodejte 50 kusů tohohle hlavolamu.“ Takže jsem musel během týdne najít člověka, který je vyrobí, protože jsem si byl jistý, že sám nechci hlavolamy vyrábět, ale jen distribuovat. Dnes už je to obchod, který má svůj vlastní web (www.hryahlavolamy.cz), máme nějakých deset lidí, kteří pomáhají předvádět, prodejny, které to prodávají, takže z hlediska podnikaní už je to docela zajímavá věc.

Kolik kusů má Vaše sbírka hlavolamů a jak dlouho je už sbíráte?

První hlavolamy jsem ve sbírce měl už od svého dědy, ale to jsem ještě nevěděl, že mám sbírku, teprve v roce 1992, když jsem se začal zabývat mechanickými hlavolamy a začal jsem nějaké sám vymýšlet, tak jsem zjistil, že ty, které jsem už vymyslel nebo jsem si je pamatoval nebo dal, tak už existují. Takže první dva roky byly o tom, že jsem se snažil vynalézt už vynalezené. Tak jsem se nad tím zamyslel a řekl jsem si, že nemá cenu jít tímto způsobem a začal jsem hlavolamy nejdříve sbírat a pak je také vynalézat. V roce 1996 jsem byl poprvé v cizině a tam jsem poprvé viděl sbírky ostatních lidí a pochopil jsem, že ještě mám co dohánět. Momentálně má sbírka přes 7000 kusů, ale některé druhy se opakují. Teď už jsem spokojený, protože vím, že většinu věcí, které existují, buď mám aspoň na obrázku, nebo ve fyzické podobě a stačí mi to k tomu, abych uměl ocenit nějaký nový nápad.

Jaké jsou druhy hlavolamů?

Hlavolamy můžeme třídit buď podle obtížnosti, od nejjednodušších po nejsložitější až k těm neřešitelným, to je asi 6 – 7 kategorií. Pak je lze dělit podle materiálu, ze kterého jsou vyrobeny – kovové, dřevěné, plastové. Nebo podle toho, jak se řeší, takže jsou hlavolamy, které jsou na jednoduché rozdělání, dva dílky od sebe, jsou prostorové hlavolamy, které jsou založeny na tom, že máte z nějakých chaotických dílků sestavit určitý tvar a mé neoblíbenější hlavolamy jsou takové, jako Rubikova kostka, což znamená hlavolam, kde máte objevit cestu, jak ho dostat z jedné pozice do druhé, ale přitom v každém kroku existuje spousta odboček. U Rubikovy kostky si žádným tahem nejste jisti, zda jste to napravili nebo jestli jste to pohoršili. Rubikova kostka je hlavolam s cestou a dodnes není známo to, jaká je nejvzdálenější pozice, to znamená, že když máte složenu Rubikovu kostku a všech šest stran je tak, jak mají být, tak která pozice jako by nejdál, od které bude trvat nejvíce tahů, jak kostku zpátky složit. Mělo by to být okolo 22 tahů, ale neví se to, ještě to nikdo nedokázal.

Které hlavolamy jsou v současnosti nejoblíbenější?

Rubiks revolution – je to Rubikova kostka, jež se neotáčí, ale svítí, jednak je určená na rychlost, jednak musíte uhádnout kódovou posloupnost a je to první „hlavolam“, jež se dá hrát ve více lidech – prostě COOL jak se tak říká.

Máte nějaké oblíbené hlavolamy?

Momentálně můj neoblíbenější hlavolam, ač se vůbec nevyrábí (ale my se o to snažíme) je ježek v kleci, protože je český a šroubovací. Do koule, která je uprostřed ježka, se dá schovat nějaké tajemství. Vymysleli jsme, jak ježka vyrábět průmyslově tak, aby rozumně stál, a teď sháníme výrobce, který by byl ochoten to vyrábět v nějaké rozumné ceně. Už jsme udělali první sérii, která se kupodivu vyprodala, takže plánujeme druhou sérii.

Hlavolam, který by se mně líbil, by byl takový, který by byl úplně skvělý, geniální a unikátní a hlavně z Čech, jen najít toho vynálezce. Miluji hlavolamy firmy HANAYAMA a neodolal jsem a dovezl LOOP a QUARTET – jednoduchý a složitý, krásné kovové věci.

Jaký by měl být člověk, aby byl úspěšný v luštění hlavolamů? Musí být člověk dobrý v matematice nebo mít prostorovou představivost?

Mezi lidmi, co mají rádi hlavolamy, nejsou ani tak matematici, protože to je příliš abstraktní, ale spíše konstruktéři, letečtí inženýři, kreativní lidé, to znamená takoví, co vidí hlavolam a jsou schopni z něho vydimenzovat něco úplně jiného, nové věci a nápady. Kupodivu velmi dobrým tvůrcem a také sběratelem hlavolamů tady v ČR je církevní funkcionář, kněz. Důležité při luštění je, aby se člověk nebál, když dostane něco do ruky, úplně neznámého, protože to je právě smysl hlavolamu. Když se nebojíte, musíte také využít svoje znalosti, to je druhá etapa, znát triky, které se používají. Pozitivní může být vliv školy nebo dobrého kamaráda, přítele, dědečka, babičky, někoho, kdo vám hlavolam do ruky dá a naučí vás s ním zacházet. Pak už to člověk začne vyhledávat sám a už mu to taky jde lépe. Právě na mensovním gymnáziu je myslím spousta lidí, kteří přijdou do kontaktu s hlavolamy.

Když já uveřejňuji každých 14 dní hlavolamy (v rozhlase a na webu Mensy), tak na to odpoví zhruba 200 lidí a z toho si myslím, že takových 100 – 150 se motá okolo Mensy, kde je prostě stejná cílová skupina. To není tím, že by prostě každý mensan měl rád hlavolamy, ale je to protože když šel na testy, tak taky nevěděl, co dostane a prožil a úspěšně vyřešil tento problém. Ale existuje spousta lidí, kteří nevidí žádný smysl v řešení hlavolamů, protože když hlavolam vyřešíte, nenásleduje většinou žádná odměna, nic nedostanete. Ale když třeba vypěstujete na zahrádce mrkev, tak jí potom sníte a to je ta odměna. Ale to je spíše o přístupu k životu, mnoho lidí ani nevidí důvod, proč by měli chodit pěšky nebo proč by měli trénovat tělo.

Jak postupovat u hlavolamů – slovních úloh? Začít počítat nebo se zamyslet, jestli to není nějaký chyták?

Existují vrcholné soutěže na řešení těchto věcí, pak soutěže v časopisech a pak ještě v hloupých časopisech, ale pokud najdete hádanku v mensovním časopise, tak je hodně pravděpodobné, že tam chyták bude. Když najdete úlohu v časopise Hádanka, křížovku nebo uslyšíte v rozhlasovém pořadu, který je pro všechny, tak tam si spíše člověk pokorně vyslechne zadání a potom ví, že tam moc velkých triků nebude. Hádanek s trikem je minimum. Takže ty, které najdete v mensovním časopise nebo jiných specializovaných časopisech, trik obsahují a je třeba se nejdříve zamyslet nebo využít prvního nápadu, protože ten bývá obvykle ten nejlepší.

Co říkáte na moderní hlavolamy typu Eternity?

Skvělé jak si dokázat na co máte a na co ne. Eternity II je prozatím nevyřešená, ale je jisté, že řešení existuje. A tvůrce se vlastně vsadil s celým lidstvem, že v jeho úvaze nenajdou chybu, ale ta chyba tam je. Při výpočtu možností je strašný počet číslic, protože nikdo neví, jak ta hádanka vypadá, ale ona není tak strašná. Je to čtverec, 16 x 16, ale má obrubu, takže už jen 14 x 14. Obruba je triviální, to složí skoro každý. Takže zbývá 14 x 14, jsou tam sice použity 4 barvy, ale spousta těch vzorů se opakuje, takže si myslím, že je to řešitelný v kombinaci chytrý algoritmus a dobrý nápad. Chytrý mensan a někdo, kdo ho bude kontrolovat, zda to sedí. Za takové dva až tři měsíce a věřím, že se to prolomí. Ale je otázka, zda tomu někdo ty dva až tři měsíce bude obětovat … Což na druhou stranu, vzhledem k tomu, že odměna je 2 milióny dolarů, se vyplatí někomu, kdo je superchytrý a vyřeší to do konce roku 2008.

Jaký je nejlepší způsob k vyřešení Eternity II?

Kombinace geniality a denní práce, na tři měsíce se zamknout, vymyslet myšlenku na úrovni doktoranda MatFyzu a zrealizovat ji. Naštve mě, pokud si tu hru u mě koupí někdo z Mensy a vyřeší ji „pouhým“ složením. To by byla docela pakárna.

Kam se má obrátit člověk, kterého hlavolamy zajímají? Existují nějaká setkání řešitelů nebo sběratelů hlavolamů?

Tady v Čechách organizujeme v září, kde se sejdou všichni vystavovatelé, výrobci, sběratelé hlavolamů, což je veřejně přístupná akce. Tuhle příležitost využívá okolo 3 000 lidí. A nejlepší je sobota, kdy se sejdou takoví ti opravdu skalní, skalní sběratelé. Nejlepší je podívat se na web www.hryahlavolamy.cz a tam je termín těch jednotlivých výstav. Potom, pokud ten člověk má nějakou větší sbírku, řekněme více než 500 kusů a chce se potkat s cizíma, tak existuje IPP, ale to už je určeno pro ty lepší sběratele, v ČR je tam 10 lidí a celosvětově okolo 500 lidí. Ale pokud někdo bude chtít, může mi napsat email a já mu doporučím, co dál.

Autor: Hana Svobodová
Sdílet

Komentáře

Hledání
Členské příspěvky
Informace o tom jak zaplatit členské příspěvky naleznete na webu Mensy.
Stažení časopisu
Časopis Mensa 5/2016 (říjen) si můžete stáhnout ve formátu PDF kliknutím na obrázek.
Titulní strana časopisu Mensa 5/2016
Inzerujte s Mensou
Informace o možnostech inzerce v médiích Mensy ČR naleznete na stránce inzerce v papírovém časopise.
Hledáme
Fotografy
Pravidelně se nám nedostává hezkých fotografií z akcí, kterými bychom mohli oživit články. Vřele poděkujeme komukoliv, kdo se nebude bát vzít aparát a mensany na akci vyfotí. Fotografie můžete zasílat přímo do redakce nebo nahrávat do fotogalerie na intranetu.

"Historiky"
Mensa má na našem území bohatou historii, avšak jen její malá část je přehledně zmapována. Hledáme pomocníky, kteří by chtěli projít několik starších časopisů, vybrat z nich relevantní informace a upravit je do přehledné podoby.

Programátora
Šikovného programátora, který by byl ochoten věnovat část svého času a doprogramovat nám sekci Kariéra na intranetu Mensy.

Práce v redakci je dobrovolná a nemůžeme Vám za ni slíbit hmotný honorář. Nabízíme Vám však možnost dělat zajímavé věci s lidmi, se kterými je radost pracovat. Se zájmem se, prosím, obracejte na .
Inteligence
Inteligence a její měření
Co je to inteligence, jak se člení a jak ji můžeme změřit, co to znamená IQ?

Popis různých stupnic IQ
Na světě se používají různé stupnice IQ, vysvětlujeme jejich podstatu a vztahy mezi nimi

Historie měření inteligence
Podrobně vysvětlujeme jak se vyvíjely způsoby a metody měření inteligence

Jsme chytřejší než naši předkové?
Rozebíráme Flynnův efekt a změnu průměrné inteligence v populaci během 20. století

Kreativní génius nebo psychotik?
Hranice mezi geniálním a psychotickým jedincem je často velmi úzká, vysvětlujeme, proč tomu tak je a zda spolu tyto vlastnosti souvisí

Chcete znát své IQ?
Přihlaste se na testování IQ pořádané společností Mensa, které na rozdíl od mnoha pochybných testů na internetu probíhá prostřednictvím mezinárodně uznávaného a standardizovaného testu.
Mensa v médiích
Našli jste nějaký článek o Mense? Prosím, pošlete odkaz na adresu .
Napište nám
Rádi píšete a chcete uveřejnit článek v časopise nebo na webu Mensy? Chtěli byste Mense pomoci jinak? Potom určitě napište na .
Testování inteligence
Informace a přihlášku na oficiální testování inteligence naleznete na http://testovani.mensa.cz/. Testování můžete také někomu darovat formou dárkové poukázky.
Tištěný časopis
Časopis Mensa může odebírat kdokoliv (i nečlen) na území ČR za 150 Kč ročně. Se zájmem o předplatné se, prosím, obracejte na sekretářku: .