Rozhovor s Jiřím Schneiderem: vůdci nebo svůdci?

Nedávno jsme mezi nás do Brna pozvali člověka velmi zkušeného, s globálním nadhledem, známého exdiplomata a bezpečnostního poradce a komentátora, který v současné době působí na pozici ředitele organizace Aspen Institute Central Europe, pana Jiřího Schneidera. O rozvoji nové generace vůdčích osobností, budování institucí, hodnotovém zakotvení svobodné společnosti, vytváření odvážné a inovativní veřejné politiky a lidech, kteří chtějí věci měnit. O tom všem byla jeho přednáška pro Mensu a na jejím základě vznikl tento rozhovor.

Pane Jiří Schneidere, můžete se nám na úvod krátce popsat? Jaký jste v základu člověk?

Co jsem vlastně za člověka? Dobrá otázka. Mohu vám říci, odkud jsem vyšel a kam směřuji. Dosti mě určilo, že jsem vyrostl v rodině protestantského kazatele. Neměl jsem iluze o komunistickém režimu, který mého otce poslal v 50. letech do vězení za to, co kázal, a že žil podle toho, čemu věřil. Vyrostl jsem v jakémsi vymezení vůči vládnoucí třídě, v potřebě dokázat, že lze dobře žít i nonkonformně. Nebyl jsem ani pionýr, ani svazák. Nebylo pak už těžké říci ne, když mi na vysoké škole nabízeli, abych vstoupil do komunistické strany. Vystudoval jsem zeměměřičství a zároveň si doplňoval vzdělání v humanitních oborech a věnoval se hudbě. Na tom všem jsem mohl stavět, když jsem pak ve svobodných poměrech v roce 1990 vstoupil do politiky a poté do diplomacie.

Proč jste svoji přednášku pro Mensu nazval právě Vůdci nebo svůdci?

Pokládám to téma za velmi aktuální. Měl jsem příležitost zblízka sledovat řadu vrcholných politiků a vidět, jak nakládají s odpovědností lídrů, tedy vůdců. Ve většině případů brali velmi vážně to, že na ně, na jejich slova a činy hledí statisíce či milióny lidí. Ale někdy si počínali vpravdě lehkovážně. Hranice mezi vedením a „svedením“ v té pozici bývá svůdně blízko.

Kdo je podle Vás dobrým lídrem? Co podle Vás může být tím měřítkem velikosti?

Dobrý lídr – a nemusí to být velikán – si je vědom, proč a kam jde a koho vede. Nestačí vědět směr, ale také smysl svého konání a dobře znát ty, kteří následují. Je zřejmé, že se do čela staví lidé do sebe zahledění, bez špetky empatie. Dobré lídry to z nich však nedělá.

Ing. Jiří Schneiderje výkonný ředitel Aspen Institute Central Europe a bývalý český diplomat a politik. Po sametové revoluci poslanec Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum, později za ODS, v 90. letech český velvyslanec v Izraeli, v letech 2010 až 2014 první náměstek ministra zahraničních věcí ČR a státní tajemník pro Evropskou unii.

Během své přednášky jste zmínil i několik historických pramenů. Můžete je čtenářům připomenout?

Vůdci patří k lidské společnosti, kam až paměť a prameny sahají. V našem kulturním okruhu jsou to hlavně starověké řecké či hebrejské prameny. Příběhy praotců a prvních králů Izraele dochované v Bibli nejsou žádné zcenzurované životopisy bezchybných vůdců, ale lidí chybujících, nezřídka fatálně. V knihách mudroslovných máme zase formou lapidárních rčení či přísloví zachycenu zkušenost mnoha generací se svody moci. Na to navazuje Nový zákon. Například v Matoušově evangeliu cituje Ježíš staré přísloví: „povede-li slepý slepého, oba spadnou do jámy“. Z řecké tradice stojí za pozornost jedno z nejstarších filosofických děl systematicky pojednávajících o vztahu vládců a ovládaných, Aristotelova Politika. A z moderní literatury namátkou dílo sociologa Maxe Webera a antropologa Emmanuela Balandiera.

U nás v České republice používáme výraz „lídr“, zatímco v západním světě je běžně používán „vůdce“. Jaké rozdíly lze z tohoto pohledu vnímat?

Slovo vůdce v Evropě po diktaturách 20. století nezní dobře. Němci se slovu „vůdce“ z pochopitelných důvodů vyhýbají, raději používají anglický termín. Podíváme-li se do starší historie, termín „vůdce“ nebyl zatížen zneužitím a s ním spojenými zločiny. Obrazy vůdců bývaly v totalitních režimech ikonami, které se nosily v průvodech, vzývaly v projevech úcty až náboženské a následně se s ještě větší vehemencí proklínaly a ničily. Výraz „lídr“nemá negativní konotace, má spíše neutrální význam, není nabit emocemi.

Zmínil jste lídra v souvislosti s institucemi. Jak je to provázáno?

Klíčem je odpovědnost lídra. Vůdci a instituce se vzájemně potřebují. Politický vůdce v systému omezené vlády musí vydávat počet v rámci institucionálně-ústavního rámce. Instituce jako školy se podílejí na výchově a formování odpovědných vůdců. A naopak instituce – státy, strany, spolky, obce a komunity – zase potřebují vůdce, pokud nemají být jako „ovce bez pastýře“.

Vy sám jste ředitelem pobočky významné světové organizace, která lídry vyhledává a podporuje. Jaký je její základní přínos pro českou společnost?

Jedním z hlavních úkolů, které si Aspen Institute klade, je rozvoj a formování nové generace vůdčích osobností v různých oblastech, nejen v politice, ale také v podnikání, vědě a dalších oblastech občanské společnosti. Nejen v České republice, ale také v sousedních zemích, jmenovitě v Maďarsku, Polsku a na Slovensku. Pořádáním konferencí, seminářů i publikační činností se snažíme utvářet hodnotové zakotvení svobodné společnosti, která své vůdce sebevědomě respektuje a zároveň vede k odpovědnosti vůči hodnotám, které je přesahují.

Jaké konkrétní akce jste organizoval v českém prostředí? 

Pořádáme několikadenní setkání mladých lídrů z visegrádských zemí v rámci programu Aspen Young Leaders, kde se nám daří shromažďovat nadějné mladé profesionály z veřejné správy, byznysu, vědy a výzkumu či neziskových organizací. Setkání tak rozmanité skupiny je unikátním projektem, který přináší obohacení nejen jeho účastníkům, ale inspiruje ke vzniku nových nápadů a aktivit. Nejvýznamnější akcí je každoroční hodnotící konference „Kam kráčíš, Česko?“, na níž prezentujeme analýzy a doporučení týkající se ekonomiky, bezpečnosti, vzdělávání, veřejné správy i kvality života a konfrontujeme s nimi představitele vlády a dalších veřejných institucí. Letos v listopadu se bude konat již počtvrté.

Na přednášce zazněla otázka, jak v dané situaci nejlépe určit, kdo má být vůdcem. Je podle vás lepší, když si jej lidé zvolí hlasováním? Vystoupí z davu přirozeně sám? Nebo je snad lepší jej náhodně vylosovat?

Zmíněný Max Weber mluví o tom, že autorita vůdce stojí na třech pilířích. Zjednodušeně řečeno na schopnosti přesvědčit, na úctyhodnosti a osobním charismatu. Z toho plyne, že ne každý má na to být vůdcem. Vůdčí osobnost se dříve či později pozná. Někdo se do čela postaví jakoby přirozeně sám, někoho je třeba postrčit, jindy v tom může sehrát roli souhra okolností či náhodný výběr. Každopádně je v zájmu celku, aby politický vůdce svůj mandát obnovoval, byl znovu potvrzován volbou.

Vaše kariéra je úctyhodná a veřejně se ví, že jste se mnohokrát setkal s velmi významnými osobnostmi, s opravdovými vůdci národů.  Můžete nám na závěr přiblížit někoho, kdo na Vás zvláště zapůsobil a čím?

Mohl jsem se setkat s izraelským premiérem Jicchakem Rabinem. Měl nepochybné charisma a těšil se jako proslavený generál velkému respektu. Vstoupil do politiky, aby dosáhl míru. Z českých politiků musím zmínit Václava Havla, který věděl, co chce, a třebaže byl odzbrojujícím způsobem neprůbojný, stal se prezidentem svobodného Československa. Rozhodně na mě oba zapůsobili právě tím, že to rozhodně nebyli prvoplánově asertivní lídři.

Děkuji za rozhovor a přeji Vám mnoho úspěchů v osobním i pracovním životě.

Poděkování

Rádi bychom touto cestou poděkovali panu Ing. Jiřímu Schneiderovi za to, že si na nás našel čas a podělil se s námi o své názory a bohaté zkušenosti.

Aspen Institute Central Europe
je jednou z nezávislých poboček Aspen Institute. Je fórem na podporu hodnotově orientovaného vzdělávání a otevřeného dialogu o současných globálních problémech. Vytváří prostor pro hledání společného základu a hlubšího porozumění v nestranickém a neideologickém prostředí prostřednictvím seminářů a konferencí. Zakladatelem a předsedou správní rady Aspen Institute Central Europe je Ivan Hodáč, bývalý sekretář Evropské asociace automobilového průmyslu, které Financial Times označil za jednu ze třiceti nejvlivnějších osobností bruselské politiky.
Aspen Institute sídlí ve Washingtonu, D.C., jeho prezidentem a výkonným ředitelem je Walter Isaacson, bývalý šéfredaktor časopisu Time a ředitel CNN.
Autor: Stanislav Wolf
Sdílet
Hledání
Členské příspěvky
Informace o tom jak zaplatit členské příspěvky naleznete na webu Mensy.
Stažení časopisu
Časopis Mensa 1/2019 (únor) si můžete stáhnout ve formátu PDF kliknutím na obrázek.
Titulní strana časopisu Mensa 1/2019
Inzerujte s Mensou
Informace o možnostech inzerce v médiích Mensy ČR naleznete na stránce inzerce v papírovém časopise.
Hledáme
"Historiky"
Mensa má na našem území bohatou historii, avšak jen její malá část je přehledně zmapována. Hledáme pomocníky, kteří by chtěli projít několik starších časopisů, vybrat z nich relevantní informace a upravit je do přehledné podoby.

Programátora
Šikovného programátora, který by byl ochoten věnovat část svého času a doprogramovat nám sekci Kariéra na intranetu Mensy.

Práce v redakci je dobrovolná a nemůžeme Vám za ni slíbit hmotný honorář. Nabízíme Vám však možnost dělat zajímavé věci s lidmi, se kterými je radost pracovat. Se zájmem se, prosím, obracejte na .
Inteligence
Inteligence a její měření
Co je to inteligence, jak se člení a jak ji můžeme změřit, co to znamená IQ?

Popis různých stupnic IQ
Na světě se používají různé stupnice IQ, vysvětlujeme jejich podstatu a vztahy mezi nimi

Historie měření inteligence
Podrobně vysvětlujeme jak se vyvíjely způsoby a metody měření inteligence

Jsme chytřejší než naši předkové?
Rozebíráme Flynnův efekt a změnu průměrné inteligence v populaci během 20. století

Kreativní génius nebo psychotik?
Hranice mezi geniálním a psychotickým jedincem je často velmi úzká, vysvětlujeme, proč tomu tak je a zda spolu tyto vlastnosti souvisí

Chcete znát své IQ?
Přihlaste se na testování IQ pořádané společností Mensa, které na rozdíl od mnoha pochybných testů na internetu probíhá prostřednictvím mezinárodně uznávaného a standardizovaného testu.
Mensa v médiích
Našli jste nějaký článek o Mense? Prosím, pošlete odkaz na adresu .
Napište nám
Rádi píšete a chcete uveřejnit článek v časopise nebo na webu Mensy? Chtěli byste Mense pomoci jinak? Potom určitě napište na .
Testování inteligence
Informace a přihlášku na oficiální testování inteligence naleznete na http://testovani.mensa.cz/. Testování můžete také někomu darovat formou dárkové poukázky.
Tištěný časopis
Časopis Mensa může odebírat kdokoliv (i nečlen) na území ČR za 150 Kč ročně. Se zájmem o předplatné se, prosím, obracejte na sekretářku: .