Co přinese nový program ECB na podporu ekonomiky?

Na mensovní diskusi „SIG BC – Tvorba akciového portfolia“ jsme narazili na problém kvantitativního uvolňování (QE) Evropské centrální banky (ECB). Ta v březnu oznámila změny v současných programech na podporu ekonomiky. O jaké změny jde, co vlastně znamenají a jaký vliv mohou mít na ekonomiku eurozóny, Evropské unie i na nás samotné?
První změnou (asi nejvíce mediálně prezentovanou, ač je nejméně významná) je snížení úrokových sazeb ECB o 0,1 %. Hlavní depozitní sazba ECB (sazba, za kterou si ukládají komerční banky u ECB peníze) tak klesla na minus 0,4 %.

Banky tak za uložení peněz u ECB platí zase o něco víc. To je nutí „nesyslit“ peníze u ECB, ale utratit je na finančním trhu, například nákupem dluhopisů. Výsledkem by tedy mělo být zvýšení cen na trhu a snížení úročení dluhopisů (státních i korporátních). Některá média jako účel tohoto kroku chybně uvádějí, že to umožní bankám víc úvěrovat. Na to ovšem banky ve skutečnosti prostředky nepotřebují; ke zvýšení úvěrové angažovanosti bank slouží jiné části tohoto programu, o nichž si povíme níže.

Klesly i sazby, za něž si půjčují komerční banky likviditu od ECB, a to na 0, resp. 0,25 %. Tento krok umožňuje bankám získat likviditu v podstatě zadarmo nebo velmi levně. Výsledky by měly být obdobné jako u předešlého bodu.

Významnou, ač málo zmiňovanou změnou je rozšíření programu QE i na korporátní (firemní) dluhopisy společností z eurozóny. ECB tak nyní bude za nově vytvořené peníze nakupovat nejen státní, ale i firemní dluhopisy. Firmy tak pro své dluhopisy získají opravdu silného mecenáše, který bude mít pro nákup jejich dluhů každý měsíc připravený měšec s desítkami miliard euro. Výsledkem by mělo být nižší úročení korporátních dluhopisů a zvýšení jejich ceny. Pro firmy to znamená snadnější přístup k úvěrovým prostředkům, jež by měly zajistit jejich rychlejší expanzi.

Měsíční objem QE se zvýšil z šedesáti na osmdesát miliard eur, což znamená, že ECB každý měsíc nakoupí za cca 2,2 bilionu nově „vytištěných“ korun státní (a nově i korporátní) dluhopisy. V tomto kroku jde o primární účel QE, tedy o snížení úročení dluhopisů zemím eurozóny (které ECB v rámci QE nakupuje). Tyto země si tak budou moci půjčovat snáze a levněji a zároveň výrazně sníží své výdaje na obsluhu státního dluhu. Samotný QE nejvíce pomáhá ekonomicky zdravým zemím (Německo, Holandsko apod.), které se v úročení dluhopisů dostávají do záporných čísel a na dluzích tak vydělávají. Ekonomicky silným zemím by to mělo umožnit jejich dluhy snižovat díky výrazně nižším výdajům na obsluhu (splátku úroků) státního dluhu. Například právě Německu se i díky programu QE podařilo dosáhnout v loňském roce rekordního rozpočtového přebytku (předtím mělo přebytkový rozpočet naposledy v roce 1969). Nepřímými účastníky, kteří na QE vydělávají, jsou i země mimo eurozónu, které již také prodaly dluhopisy se záporným výnosem (ČR, Švýcarsko). Nízké úroky dluhopisů okolních států totiž tlačí dolů i výnosy české či švýcarské, ač nejsme přímými účastníky projektu QE.

Asi nejpodstatnější (a nejméně známou) změnou je nový program LTRO, tentokrát zvaný TLTRO II (Targeted Long Term Refinancing Operations). V tomto vznešeně nazvaném programu rozdává ECB komerčním bankám půjčky, za něž přijímá jako kolaterál (zástavu) státní dluhopisy členů eurozóny. Objem tohoto programu bude 1,7 bilionu eur (v přepočtu 46 bilionů Kč) a úroková sazba se bude odvíjet od depozitní sazby ECB a od toho, kolik komerční banka sama poskytne úvěrů do ekonomiky (domácnostem, podnikům). Čím více úvěrů totiž banka poskytne, tím nižší sazbu na úvěr od ECB dostane v programu TLTRO II, a to až do (zatím limitní) sazby minus 0,4 %.

Účel tohoto kroku je dvojí. Jednak podpořit „slabší“ země eurozóny – jako kolaterál je pro banky výhodnější použít zde dluhopisy zemí s vyšším úrokem, které přinášejí vyšší výnos, ovšem rizika případného nesplacení dluhopisů se přitom přenášejí na ECB. Komerční banky tak jsou motivovány kupovat i dluhopisy rizikovějších zemí, jako jsou Řecko či Španělsko.

Zároveň budou banky motivovány poskytovat do ekonomiky co nejvíce úvěrů (aby získaly na úvěrech od ECB nejnižší možnou sazbu). Fascinujícím výsledkem je, že dokonce i na úvěrech poskytnutých se zápornou sazbou budou moci banky vydělávat, pokud udrží úrokový rozdíl mezi poskytnutým úvěrem a úvěrem od ECB kladný. Nové úvěry by pak měly zvýšit ekonomický růst a konečně rozhýbat inflaci.

Uvedené kroky by opravdu měly ekonomiku podpořit. Jako v celém článku se i nyní striktně držím podmiňovacího způsobu, protože reakce ekonomiky na kroky ECB nebyly vždy takové, jaké centrální bankéři předpovídali. Otázka je, zda je podobné fungování ekonomiky „na drogách“ dlouhodobě udržitelné a zda snadný přístup států k levným úvěrům je morálně ospravedlnitelný. Růst dluhopisových sazeb dříve státům indikoval, že veřejné finance nejsou v pořádku a je třeba zasáhnout. Dnes, kdy i špatně hospodařící země získají díky nově tištěným penězům příjemné úročení dluhopisů, nemusí mít státy vůli své veřejné finance konsolidovat. Na druhou stranu, díky snížení tohoto úročení se státům výrazně zlevňuje obsluha dluhů, což silnějším zemím umožní dluhy postupně snižovat.

Co dalšího lze z kroků ECB vydedukovat? Sazby úvěrů zřejmě nebudou v krátkodobém horizontu výrazně růst, naopak se otvírá těžko uvěřitelný prostor pro jejich další snížení. Akciové trhy by měly růst, stejně jako ceny dluhopisů, a to i korporátních. Jejich výnosy naopak budou klesat a pro drobné investory tak bude jejich atraktivita slábnout. Palebná síla současných opatření pak zřejmě opravdu začne zvedat inflaci, a to zřejmě již koncem letošního roku, jakkoli oficiální odhady inflace ECB se zatím drží při zemi. Pro letošní rok ECB předpovídá růst HDP eurozóny o 1,4 % a inflaci očekává na úrovni 0,1 %.

Jaký máte názor na kroky Evropské centrální banky vy? Věříte, že pomohou ozdravit ekonomiku a nastartovat kýžený růst? Není tisk obrovského množství peněz morálním i ekonomickým hazardem? Připojte se k právě probíhající diskusi SIG Business Clubu na intranetu Mensy ČR!

Autor: Michal Macháček
Sdílet
Hledání
Členské příspěvky
Informace o tom jak zaplatit členské příspěvky naleznete na webu Mensy.
Stažení časopisu
Časopis Mensa 4/2017 (srpen) si můžete stáhnout ve formátu PDF kliknutím na obrázek.
Titulní strana časopisu Mensa 4/2017
Inzerujte s Mensou
Informace o možnostech inzerce v médiích Mensy ČR naleznete na stránce inzerce v papírovém časopise.
Hledáme
"Historiky"
Mensa má na našem území bohatou historii, avšak jen její malá část je přehledně zmapována. Hledáme pomocníky, kteří by chtěli projít několik starších časopisů, vybrat z nich relevantní informace a upravit je do přehledné podoby.

Programátora
Šikovného programátora, který by byl ochoten věnovat část svého času a doprogramovat nám sekci Kariéra na intranetu Mensy.

Práce v redakci je dobrovolná a nemůžeme Vám za ni slíbit hmotný honorář. Nabízíme Vám však možnost dělat zajímavé věci s lidmi, se kterými je radost pracovat. Se zájmem se, prosím, obracejte na .
Inteligence
Inteligence a její měření
Co je to inteligence, jak se člení a jak ji můžeme změřit, co to znamená IQ?

Popis různých stupnic IQ
Na světě se používají různé stupnice IQ, vysvětlujeme jejich podstatu a vztahy mezi nimi

Historie měření inteligence
Podrobně vysvětlujeme jak se vyvíjely způsoby a metody měření inteligence

Jsme chytřejší než naši předkové?
Rozebíráme Flynnův efekt a změnu průměrné inteligence v populaci během 20. století

Kreativní génius nebo psychotik?
Hranice mezi geniálním a psychotickým jedincem je často velmi úzká, vysvětlujeme, proč tomu tak je a zda spolu tyto vlastnosti souvisí

Chcete znát své IQ?
Přihlaste se na testování IQ pořádané společností Mensa, které na rozdíl od mnoha pochybných testů na internetu probíhá prostřednictvím mezinárodně uznávaného a standardizovaného testu.
Mensa v médiích
Našli jste nějaký článek o Mense? Prosím, pošlete odkaz na adresu .
Napište nám
Rádi píšete a chcete uveřejnit článek v časopise nebo na webu Mensy? Chtěli byste Mense pomoci jinak? Potom určitě napište na .
Testování inteligence
Informace a přihlášku na oficiální testování inteligence naleznete na http://testovani.mensa.cz/. Testování můžete také někomu darovat formou dárkové poukázky.
Tištěný časopis
Časopis Mensa může odebírat kdokoliv (i nečlen) na území ČR za 150 Kč ročně. Se zájmem o předplatné se, prosím, obracejte na sekretářku: .