IQ, inteligence, etnická příslušnost a pohlaví

Tradiční pojetí a studie na téma IQ a inteligence se snaží vysvětlit podstatu, původ a praktické dopady individuální a skupinové inteligence. Tyto výzkumy lidského intelektu jsou však všeobecně předpojaté a stereotypní a opírají se o model, který je neslučitelný s kulturou mnoha lidí z tzv. třetího světa, zejména Afričanů.

Tradiční pojetí a studie na téma IQ a inteligence se snaží vysvětlit podstatu, původ a praktické dopady individuální a skupinové inteligence. Tyto výzkumy lidského intelektu jsou však všeobecně předpojaté a stereotypní a opírají se o model, který je neslučitelný s kulturou mnoha lidí z tzv. třetího světa, zejména Afričanů.

Raymond B. Cattell, Hans Eysenck, Arthur R. Jensen a Richard Lynn, význační profesoři a odborníci v oblasti inteligence a testování IQ, jsou podepsáni pod dokumentem, v němž dospěli ke shodě, že inteligenci lze definovat jako „obecnou duševní funkci zahrnující schopnost úsudku, řešení problémů, abstraktního myšlení, chápání složitých pojmů, rychlého učení a učení ze zkušenosti.“ Tito muži shodně tvrdí, že inteligence není pouze schopnost učit se z knih nebo úspěšně procházet testy, ale že jde spíše o odraz rozsáhlejší a hlubší způsobilosti chápat své okolí. Je důležité si uvědomit, že pro „inteligenci“ jsou klíčovými faktory „uchopení“, „určení smyslu“ a „vyřešení“. Tito profesoři se také shodují, že IQ testy dokážou tuto obecnou funkci změřit a že většina standardizovaných IQ testů se zaměřuje víceméně na tytéž vlastnosti – až potud je vše v pořádku. Přespříliš však zdůrazňují úlohu genetických faktorů v měření a chápání lidské inteligence. Podle těchto mužů a 48 dalších signatářů souhlasného vyjádření k závěrům knihy The Bell Curve [1] jsou černoši předurčeni být méně inteligentní než běloši a Asiaté. Tato skupina také tvrdí, že neexistuje žádný přesvědčivý důkaz, že zvonovité křivky IQ pro různé rasové skupiny se sbližují, a jednomyslně potvrzuje, že nelze najít ani žádnou jednoznačnou odpověď na to, proč se zvonovité křivky IQ napříč rasově-etnickými skupinami odlišují.

Je možné, že klíč k tomuto problému v sobě skrývají samotné IQ testy …? Skutečně „genetika“ vysvětluje, proč se hladové dítě v Etiopii nebo mladý student v nějaké válkou zmítané oblasti zeměkoule neučí matematiku a jazyky tak snadno nebo nedosahují takových výsledků v IQ testu jako jejich protějšky, které žijí v příznivém prostředí takzvaného prvního světa, jsou spokojené se sebou a svým okolím, mají výhodu slušného vzdělání a rodiče, kteří se o ně mohou starat a vychovávat je?

Tito signatáři věří, že výzkum v oblasti inteligence souvisí s jistými nejasnými sociálními a předevšímbiologickými odlišnostmi. V budoucnu může přitom rozdíly v IQ mezi různými rasami a kulturami omezit nebo úplně vyloučit jev známý jako Flynnův efekt [2]. Jestliže v zámožném Nizozemí a Španělsku během jediného desetiletí stouply výsledky IQ testů o 6, resp. 8 bodů, zatímco v rozvojové Keni došlo za posledních 14 let k nárůstu o ohromujících 26 bodů, pak je zjevné, že Flynnův efekt je reálný a genetická předpojatost proti černochům nemá naprosto žádnou váhu. Dále se užívá argument, že před tím, než lepší výživa zapříčinila vyšší výsledky testů běžné populace, činilo průměrné IQ ve Spojených státech 75 bodů [3]. (IQ průměrného Američana je nyní 98.)

Existuje téměř naprostá shoda, že IQ člověka může předjímat jeho studijní úspěchy, ale nikoliv to, jak úspěšně bude fungovat ve svém prostředí. Navíc z opakovaného testování a z používání různých testů vyplývají četné důkazy, že IQ člověka nezůstává po celý jeho život stejné. Emoce a motivace hrají klíčovou roli v tom, jaké budou výsledky každého jednotlivého testu, a mohou se při každém testu lišit. Má se za to, že až 60 % výsledku IQ testu se v průběhu doby podstatně mění. Vezmeme-li to v úvahu, jak potom můžeme předpokládat, že výsledek testu dosažený v určitém okamžiku života člověka je platným ukazatelem jeho „vrozené“ inteligence?

„G“ neboli „generální (všeobecná) inteligence“ je stejně tak kulturně podmíněná jako sporná. Základním prvkem při měření inteligence člověka je slovní zásoba. Slovní zásoba odráží poznávací schopnosti jedince, avšak seznamování se se slovy není záležitostí genetiky, je to naučená dovednost (čili záležitost prostředí). (Poznámka redakce: Z tohoto důvodu Mensa používá testy postavené na rozpoznání vzorců, nikoliv verbální.) Dítě nebo dospělý, kteří nikdy neviděli osmiúhelník nebo grafický symbol pro mužské pohlaví nebo symbol pro ženské pohlaví, je téměř jistě nerozeznají, když jim budou předloženy v testu inteligence. Genetický prvek IQ je protipólem vlivu prostředí: Čím větší je rozdíl v prostředí, tím méně se projeví geneticky podmíněný prvek.

Marie Curie Dnes je vhodné a rozumné přijmout názor, že rozdíly mezi rasami a pohlavími nejsou genetické, ale odrážejí problémy daného prostředí. Vzpomeňme si však na Lawrence Summerse, prezidenta Harvardovy univerzity z roku 2005. Summers přišel s myšlenkou, že příčinou nedostatku špičkových vědkyň jsou rozdíly mezi pohlavími ve vrozených schopnostech. Arogantně přehlédl předsudky při přijímání do zaměstnání, diskriminační praktiky při jmenování do funkce a negativní stereotypy. On a jeho stoupenci tvrdili, že „skutečným“ důvodem, proč se vědě věnuje méně žen než mužů, jsou rozdíly mezi pohlavími v poznávacích schopnostech, a měli pocit, že výzkum této otázky jednoznačně míří tímto směrem. Summers musel úplně zapomenout na Marii Curieovou (vlevo), jedinou osobu, která získala dvě Nobelovy ceny: jednu za chemii a druhou za fyziku! Summers se za své „bezohledné“ vyjadřování později omluvil a krátce poté odstoupil z funkce. Ve Spojených státech jsou v současnosti mezi matematiky ženy zastoupeny 48 %.

Phillip Emeagwali, který pomáhal zdokonalovat superpočítač, je vědec narozený v Nigérii a svět vyspělých technologií a vysokého IQ ohromil v roce 1989, kdy získal cenu Gordona Bella. Ze skutečnosti, že černý Afričan má IQ 190 (poznámka redakce: dle americké škály) a je ženatý s afroamerickou mikrobioložkou a biochemičkou, se mohl obrátit v hrobě laureát Nobelovy ceny a rasista Dr. William Shockley [4]. Shockley paradoxně zemřel téhož roku, kdy Emeagwali získal cenu Gordona Bella za Connection Machine, která byla ve své době jedním z nejrychlejších a nejinovativnějších počítačů.

Andy Warhol Andy Warhol byl jedním z nejvýznačnějších představitelů pop artu a nejznámější je jeho ztvárnění plechovek od Campbellovy polévky. Warhol během 58 let života, které mu byly vyměřeny, vytvořil stovky dalších děl, včetně komerčních reklam a filmů, techniku rozpitých linií a sítotiskovou techniku v malbě. Údajně měl IQ 86. Ovšem mnozí by označili oba, jak Emeagwaliho, tak Warhola, za geniální, a to navzdory rozdílu 104 body ve výši IQ; 104 je též průměrné IQ Taiwanců, je to třetí nejvyšší národní průměr mezi národy, jimiž se vědecká studie zabývala.

Myšlenku, že jedna skupina lidí je v porovnání s jinou chytřejší nebo hloupější, bychom měli pustit z hlavy. Samozřejmě zde vždy budou individuální rozdíly, ale je nutno zdůraznit, že jedinec, který je dobře přizpůsoben svému prostředí, má schopnosti, životní zkušenost a motivaci, vždy dosáhne úspěchu v oboru, který si zvolí.

Odkazy

[1] „The Bell Curve“ je rozporuplný knižní bestseller z roku 1994, jehož autory jsou někdejší harvardský psycholog Richard J. Herrstein a politolog Amerického podnikatelského institutu Charles Murray

[2] Thomas Hally, „Are We Smarter than our Ancestors?“, Mensa International Journal, září 2008

Pozn. překladatele: Flynnův efekt představuje postupný vzestup průměrných výsledků v testech IQ v každé další generaci.

[3] Emeritní profesor Dr. R. Lynn & Dr. Tatu Vanhanen, „IQ and the Wealth of Naions“, Praegar, NY, 2002

[4] Shockley získal v roce 1956 Nobelovu cenu za fyziku, ale byl to také radikální zastánce eugeniky a kvůli svému přesvědčení o intelektuální méněcennosti černochů byl považován za extremistu. Pozn. překladatele: Eugenika je sociálně-filozofický směr zaměřený na studium metod, které povedou k dosažení co nejlepšího genetického fondu člověka. Pojem eugenika byl poprvé použit v 19. století britským matematikem a vědcem Sirem Francisem Galtonem a ideologicky zneužit ve 30. a 40. letech 20. století v nacistickém Německu.

Z originálu IQ, Intelligence, Ethnicity and Gender, Thomas Hally; Mensa International Journal, srpen 2009, číslo 527 přeložila Hana Erbsová.

Pokud máte zájem zjistit výši svého IQ, přihlaste se na testování IQ pořádané spolčeností Mensa. Společnost Mensa provádí testování prostřednictvím mezinárodně uznávaného standardizovaného testu.

Autor: Thomas Hally

Související články:
Inteligence a její měření
Sdílet

Komentáře

Hledání
Členské příspěvky
Informace o tom jak zaplatit členské příspěvky naleznete na webu Mensy.
Stažení časopisu
Časopis Mensa 5/2016 (říjen) si můžete stáhnout ve formátu PDF kliknutím na obrázek.
Titulní strana časopisu Mensa 5/2016
Inzerujte s Mensou
Informace o možnostech inzerce v médiích Mensy ČR naleznete na stránce inzerce v papírovém časopise.
Hledáme
Fotografy
Pravidelně se nám nedostává hezkých fotografií z akcí, kterými bychom mohli oživit články. Vřele poděkujeme komukoliv, kdo se nebude bát vzít aparát a mensany na akci vyfotí. Fotografie můžete zasílat přímo do redakce nebo nahrávat do fotogalerie na intranetu.

"Historiky"
Mensa má na našem území bohatou historii, avšak jen její malá část je přehledně zmapována. Hledáme pomocníky, kteří by chtěli projít několik starších časopisů, vybrat z nich relevantní informace a upravit je do přehledné podoby.

Programátora
Šikovného programátora, který by byl ochoten věnovat část svého času a doprogramovat nám sekci Kariéra na intranetu Mensy.

Práce v redakci je dobrovolná a nemůžeme Vám za ni slíbit hmotný honorář. Nabízíme Vám však možnost dělat zajímavé věci s lidmi, se kterými je radost pracovat. Se zájmem se, prosím, obracejte na .
Inteligence
Inteligence a její měření
Co je to inteligence, jak se člení a jak ji můžeme změřit, co to znamená IQ?

Popis různých stupnic IQ
Na světě se používají různé stupnice IQ, vysvětlujeme jejich podstatu a vztahy mezi nimi

Historie měření inteligence
Podrobně vysvětlujeme jak se vyvíjely způsoby a metody měření inteligence

Jsme chytřejší než naši předkové?
Rozebíráme Flynnův efekt a změnu průměrné inteligence v populaci během 20. století

Kreativní génius nebo psychotik?
Hranice mezi geniálním a psychotickým jedincem je často velmi úzká, vysvětlujeme, proč tomu tak je a zda spolu tyto vlastnosti souvisí

Chcete znát své IQ?
Přihlaste se na testování IQ pořádané společností Mensa, které na rozdíl od mnoha pochybných testů na internetu probíhá prostřednictvím mezinárodně uznávaného a standardizovaného testu.
Mensa v médiích
Našli jste nějaký článek o Mense? Prosím, pošlete odkaz na adresu .
Napište nám
Rádi píšete a chcete uveřejnit článek v časopise nebo na webu Mensy? Chtěli byste Mense pomoci jinak? Potom určitě napište na .
Testování inteligence
Informace a přihlášku na oficiální testování inteligence naleznete na http://testovani.mensa.cz/. Testování můžete také někomu darovat formou dárkové poukázky.
Tištěný časopis
Časopis Mensa může odebírat kdokoliv (i nečlen) na území ČR za 150 Kč ročně. Se zájmem o předplatné se, prosím, obracejte na sekretářku: .