Myšlení kritické a kreativní

Z originálu Critical Thinking and Creative Thinking, Thomas Hally, Mensa International Journal, prosinec 2011, číslo 555 přeložil Petr Psutka

mozekSlovo „logika“ pochází z klasické řečtiny, ze slova logos, které je možno přeložit jako „věta“. V Novém zákoně se překládá jako „Slovo“ a znamená „Bůh“. Mezi další překlady tohoto slova patří „proslov“, „důvod“, „poměr“ a „řád“. Kritické myšlení, a to i v jeho nejranější formě, se považuje za neformální logiku a jak formální logika, tak i kritické myšlení se zabývají principy správné dedukce. V tomto článku se Thomas Hally zaměřil na některé důležité aspekty kritického myšlení a porovnává je s jeho dysgenickým, ale i bratrským protějškem, myšlením kreativním.

Kritické myšlení v podstatě analyzuje, hodnotí a vysvětluje myšlenky, zatímco kreativní usiluje o jejich expanzi, aniž by se přitom nutně zabývalo jejich platností a smysluplností nebo vhodností jejich obsahu. Srovnáváme-li kritické myšlení s myšlením kreativním, mohou nám tyto dvě reality připadat jako diametrálně protikladné. Máme-li tyto dva systémy uvažování nebo „procesy myšlení“ postavit vedle sebe, musíme k tomu, abychom je mohli porovnat, použít své vlastní kreativní schopnosti. Připravte se proto, budete-li číst tento článek, na úžasnou cestu vaším vlastním královstvím kreativního myšlení.

Jak kritické, tak i kreativní myšlení je zábavná, produktivní a pozitivní činnost. A obě jsou jak emotivní, tak i racionální a mění se podle kontextové prezentace a/nebo obsahu, v jehož rámci se každé z nich pohybuje nebo aktivuje. Zda jde o negativní událost, která nastartuje akci, nebo o pozitivní katalyzátor, v tom není z hlediska myšlenkové aktivity a produktivity příliš velký rozdíl. Kriticky uvažující jedinec bude „mužem na svém místě“, aby dokázal analyzovat a syntetizovat, tvořit postuláty (vyvozovat závěry), vysvětlovat a navrhovat. Nejdůležitější pro kritické myšlení je identifikace a výzva k uchopení problému. Osoba s dobrým kritickým myšlením analyzuje tím, že se snaží identifikovat důležitost kontextu v argumentaci nebo v jakékoli interpretaci faktů nebo předpokladů a spíše častěji „domněnek“. Následně si představuje alternativy a zkoumá je. Tato intelektuální praxe provádění analýzy, syntézy a nového znovuvytváření vede k reflexnímu skepticismu, interpretaci, uskutečnění a konstrukci intelektuálních koncepcí nebo konkrétních skutečných situací.

Jaká je tedy definice kritického myšlení? Ve vývoji formulování této definice byla zaznamenána spousta variant, jak od filozofů, tak i od kognitivních psychologů. Existuje mnoho definic, jako například:

[Kritické myšlení ...] je intelektuálně natrénovaný proces aktivní a kvalifikované konceptualizace, používání a syntetizace a/nebo hodnocení odrazů zkušeností (prožitků), dedukce nebo sdělování jako vodítka k přesvědčení a následné realizaci. (Huitt. W, 1998)

Kritické myšlení je disciplinovaná činnost vyhodnocování argumentů nebo návrhů a činění závěrů, jež mohou vést k vytváření přesvědčení a realizaci (ibid).

Výše uvedené krátké, roztomilé a nahrubo poskládané věty zahrnují podstatu věci a ukazují vývoj a orientaci procesu kritického myšlení.

Kritické myšlení je nutným nástrojem zkoumání osobního života jedince a je nepostradatelnou osvobozující silou v procesu vzdělávání. Schopnost kritického myšlení nám pomáhá vyjadřovat význam a důležitost široké škály lidských zkušeností. K tomu, abychom mohli i nadále žít svůj život kvalitně, se musíme postavit svým problémům s odvahou a musíme analyzovat, vyhodnocovat, dedukovat, dovozovat a nakonec vysvětlovat a specifikovat výsledky našeho logického uvažování i s jeho obhajobou podle dokazujících faktů a pojmů („Problém“) a s východiskem, metodami, kritérii a podklady, z nichž výsledky zapojení našeho kritického myšlení pramení. Jakožto kriticky myslící lidé jsme podali své logicky odůvodněné vysvětlení ve formě přesvědčivého argumentu. Vydedukovali a dovodili jsme souvislosti, prověřili tvrzení a jejich platnost a/nebo věrohodnost. A došli jsme k určitým závěrům. Posoudili jsme a předložili vyvracející důkazy a zformovali nové argumenty.

My jsme součástí toho procesu a toto je praktické zapojení kritického myšlení. Tak to jde neustále. Avšak správně vyladěná schopnost kritického myšlení je nedosažitelná bez praxe, hlubokého chápání důvodů a bez široké znalostní základny. Máme prostředky k tomu, abychom objasnili podrobně, krok za krokem, naši myšlenkovou dedukci. Je to jen otázka najít příležitost a dát se do toho, teprve pak se sami staneme ztělesněním správné argumentace a kreativního myšlení.

Kritické myšlení je důležitým atributem úspěchu v jedenadvacátém století!

Kreativní jedinci jsou vysoce inteligentní. Avšak přestože je kreativita nedílně spojena s vysokou inteligencí, zároveň se od inteligence poněkud liší. Kreativita se často definuje jako paralelní konstrukt k inteligenci, od inteligence se však liší tím, že není omezena na kognitivní nebo intelektuální logické uvažování nebo chování. Místo toho má co dělat se složitou směsí motivů, podmínek, osobnostních faktorů a dokonce i důsledků. A kreativita se stejně tak liší od inovace. Inovace je konvergentní myšlenka, přivádějící dobře známé představy zpět do lidské zkušenosti, zatímco kreativita je zásadně odchylující se myšlenková činnost, občas daleko překračující obvyklé myšlení a pojmy. Kreativitu můžeme považovat za aspekt inovace, protože jejím cílem je invence a zkoumání. Cílem inovace je však transformace a implementace, zatímco kreativita si žádné takové nároky nečiní.

Na tento aspekt inovace můžeme nahlížet tak, jako by byl metaforou pro corpus callosum (svorové těleso) v mozku, onu spojovací „chodbu“ mezi oběma mozkovými hemisférami, kdy pravá (kreativní, vnímající) hemisféra „spojuje síly“ s hemisférou levou (logickou, systematickou). Sjednocení divergentního s konvergentním dává kooperativní jednotu mozkových hemisfér, jejímž výsledkem je fungování celého mozku navenek „pod jednou střechou“ – výsledkem čehož je vytváření možná něčeho krásného a/nebo užitečného, nebo máme-li smůlu, možná také ne! Může se zrodit bona fide mistrovské dílo, nebo nám může stejně dobře přibýt a zaneřádit nám život jen dalším kusem bezcenného harampádí.

Kreativní myšlení je obecně spjato s tvorbou nebo generováním nápadů, postupů, prožitků a objektů, případně s jejich vysvětlováním a rozvíjením. Ideální kriticky myslící jedinec analyzuje, syntetizuje, hodnotí, doporučuje a v konečné fázi objasňuje a předkládá návrhy. Kritické a kreativní myšlení se navzájem doplňují.

Ideální kriticky myslící jedinec dokáže proniknout do podstaty problému, je zvídavý, informovaný, racionálně uvažující, nezaujatý, poctivý při hodnocení. Je i inteligentní, čestný a bývá všeobecně považován za dobrého občana. Výsledky svého myšlení (hodnocení) nám poskytuje v hotovém bloku nebo podání, které je natolik přesné, jak jen to předmět zkoumání nebo pochybností a také aktuální okolnosti dovolují. Dobře kriticky myslící lidé se vzdělávají a usilují o tento ideál. Kriticky myslící lidé jsou základem racionálních a demokratických společností. Ideální kreativně myslící jedinec je primum mobile společenských změn a pokroku a je, podobně jako jeho protějšek upřednostňující levou polovinu mozku, rovněž vysoce ceněným členem společnosti. Jeho nebo její fantastické nebo revoluční myšlenky vytvářejí perfektní doplněk k usedlým, pevným kritickým myslitelům. Jak vynikající kritičtí myslitelé, tak i vysoce kreativní lidé bývají spíše osoby používající oba styly myšlení. Kreativní myslitel je nepochybně „duchem“ této dvojice – ať už je básník, romanopisec, vědec nebo matematik.

Kreativně myslící lidé nahlížejí na problémy z různých úhlů. Malují, píší, hrají a vyjadřují své myšlenky mnoha rozmanitými způsoby pro nás pro všechny, abychom je zažívali a hodnotili. Hovoří k nám a produkují spoustu myšlenek, spojují je a „mísí a přizpůsobují“. Mnoho kreativních myslitelů – a všichni kreativní géniové – vidí souvislosti tam, kde je velká většina ostatních nevidí. Ideální kreativní myslitelé manipulují s myšlenkami, které jsou navzájem protikladné. Modelují je, píší, manipulují, kalkulují a malují, aby se z nich staly prospěšné pojmy, nápady, teorie a/nebo výrobky a živoucí skutečnosti pro nás všechny. Ať už začali jako myslitelé používající levou hemisféru, nebo pravou hemisféru, jsou kreativně kriticky myslící osoby a géniové metaforičtí a dobrodružně založení – a mají tendenci mít štěstí!

Autor: Thomas Hally, přeložil Petr Psutka
Sdílet

Komentáře

Hledání
Členské příspěvky
Informace o tom jak zaplatit členské příspěvky naleznete na webu Mensy.
Stažení časopisu
Časopis Mensa 3/2017 (červen) si můžete stáhnout ve formátu PDF kliknutím na obrázek.
Titulní strana časopisu Mensa 3/2017
Inzerujte s Mensou
Informace o možnostech inzerce v médiích Mensy ČR naleznete na stránce inzerce v papírovém časopise.
Hledáme
"Historiky"
Mensa má na našem území bohatou historii, avšak jen její malá část je přehledně zmapována. Hledáme pomocníky, kteří by chtěli projít několik starších časopisů, vybrat z nich relevantní informace a upravit je do přehledné podoby.

Programátora
Šikovného programátora, který by byl ochoten věnovat část svého času a doprogramovat nám sekci Kariéra na intranetu Mensy.

Práce v redakci je dobrovolná a nemůžeme Vám za ni slíbit hmotný honorář. Nabízíme Vám však možnost dělat zajímavé věci s lidmi, se kterými je radost pracovat. Se zájmem se, prosím, obracejte na .
Inteligence
Inteligence a její měření
Co je to inteligence, jak se člení a jak ji můžeme změřit, co to znamená IQ?

Popis různých stupnic IQ
Na světě se používají různé stupnice IQ, vysvětlujeme jejich podstatu a vztahy mezi nimi

Historie měření inteligence
Podrobně vysvětlujeme jak se vyvíjely způsoby a metody měření inteligence

Jsme chytřejší než naši předkové?
Rozebíráme Flynnův efekt a změnu průměrné inteligence v populaci během 20. století

Kreativní génius nebo psychotik?
Hranice mezi geniálním a psychotickým jedincem je často velmi úzká, vysvětlujeme, proč tomu tak je a zda spolu tyto vlastnosti souvisí

Chcete znát své IQ?
Přihlaste se na testování IQ pořádané společností Mensa, které na rozdíl od mnoha pochybných testů na internetu probíhá prostřednictvím mezinárodně uznávaného a standardizovaného testu.
Mensa v médiích
Našli jste nějaký článek o Mense? Prosím, pošlete odkaz na adresu .
Napište nám
Rádi píšete a chcete uveřejnit článek v časopise nebo na webu Mensy? Chtěli byste Mense pomoci jinak? Potom určitě napište na .
Testování inteligence
Informace a přihlášku na oficiální testování inteligence naleznete na http://testovani.mensa.cz/. Testování můžete také někomu darovat formou dárkové poukázky.
Tištěný časopis
Časopis Mensa může odebírat kdokoliv (i nečlen) na území ČR za 150 Kč ročně. Se zájmem o předplatné se, prosím, obracejte na sekretářku: .