Penzijní a životní pojištění z pohledu schizofrenika

Pohlížíme-li na státem podporované penzijní připojištění a soukromé životní pojištění pohledem "člověka ekonomického", jde o nejvýhodnější investiční produkty, které jsou u nás k mání. Pohlížíme-li na ně jako svéprávní občané demokratického státu, měli bychom požadovat, aby byly tyto produkty ve stávající podobě zrušeny.


Zapomeňme na oba produkty coby nástroje pojišťovací a zaměřme se na ně čistě z investičního hlediska - hovořme tedy o spoření.

Z hlediska výnosnosti je na vrcholu příspěvek zaměstnavatele. Neexistuje výnosnější produkt než příspěvek zaměstnavatele na PP a ŽP zaměstnance, a to nejen v krátkodobém, ale i ve střednědobém (až 20 let) horizontu. Pochopitelně pouze pro investici v daném limitu - pro PP do 3 % hrubé mzdy, pro ŽP do 8.000 Kč ročně.

"Výnosnost" nezajišťuje produkt sám, ale nepřímá státní podpora, která nemá obdoby. K tomu, co platí zaměstnavatel, stát přispívá v průměru sto procenty. Vzpomeneme-li si na diskuse kolem podpory stavebního spoření ve výši původně 25, nyní 15 %, musí nás napadnout proč se vlastně o této podpoře prakticky nemluví?

Možná je tajemství skryto ve slově "nepřímá". V čem vlastně taková podpora spočívá? Dejme tomu, že na zvýšení naší mzdy má zaměstnavatel k dispozici 1.000 Kč měsíčně. Jestliže nám zvýší mzdu, dostaneme 440 až 550 Kč, (podle naší mezní daňové sazby). Zbytek vůbec neuvidíme - zaměstnavatel to odvede státu na pojistném a dani ze mzdy. Pokud nám ale zaměstnavatel touto částkou přispěje na spoření, dostaneme ji celou. To, že je příspěvek osvobozen od placení odvodů a daně znamená, že stát se těchto svých příjmů vzdává - neboli k příspěvku zaměstnavatele formou nepřímé podpory přidává 81 až 127 %. To je pěti až osminásobek toho, jak přispívá na tolik diskutované stavební spoření. Názorně vidíme vlastní příspěvek zaměstnavatele a státní podporu na grafu 1:

Příspěvek zaměstnavatele 1.000 Kč měsíčně:

Penzijní a životní pojištění z pohledu schizofrenika 1














Na placení daní z příspěvku zaměstnavatele nakonec dojde - pouze ale u penzijního připojištění, pokud si vybereme jednorázové plnění, a to sazbou 15 % - tedy podstatně nižší než by bylo původní zdanění. Jinak se daní 15 % pouze výnos, na rozdíl od jiných vkladů ale až při výběru naspořené částky.
Pro úplnost je třeba zmínit, že od odvodů na zdravotní a sociální pojištění je osvobozen i příspěvek zaměstnavatele nad 3 % a do 5 % hrubé mzdy zaměstnance, ten však může zaměstnavatel poskytnout jenom ze zisku - tedy po zdanění (letos 28, příští rok 26 %). U zaměstnance ani tento příspěvek nepodléhá zdanění až do okamžiku výběru celé částky. (Poněkud zjednodušeně: zaměstnanec s daňovou sazbou 25 % by z 1.000 Kč k celkové mzdě dostal čistého 490 Kč, pokud zaměstnavatel zdaní 1.000 Kč sazbou 26 % a přispěje na spoření, získá zaměstnanec 740 Kč, po zdanění 629 Kč.)

Je pochopitelně třeba zvážit některé aspekty: U ŽP si v prvních letech pojišťovna odečítá vysoké náklady, zejména na provize. Jako spoření má tedy ŽP význam pouze v dlouhodobějším horizontu. Mimochodem rozšířená představa, že u PP se tyto poplatky nehradí, je samozřejmě mylná. Pouze nejsou tak vidět, protože se skrývají v nákladech fondu - o tyto náklady se ovšem snižuje připsaný výnos. (I tohle je jeden z důvodů nízkých výnosů našich penzijních fondů.)
Je také třeba dát si pozor na druh smlouvy, aby nehrozilo nebezpečí, že přestane-li zaměstnavatel přispívat, bude muset ve spoření pokračovat zaměstnanec. Obecně je lépe ŽP volit v případě velké pravděpodobnosti dodržení pravidla 60/60, protože při předčasném výběru je nutno zpětně doplatit daň z příjmu, což výnos snižuje.
Oba produkty také nemají až tak nízkou likviditu, jak se uvádí - u obou je možnost nesankcionovaného výběru - u PP po 15 letech formou výsluhové penze, u ŽP investičního typu formou částečných odkupů (tady ale pozor na druh smlouvy). U PP se může vyplatit i předčasný výběr - sankční úrok ve výši 25 % je podstatně nižší než by bylo pojistné a daň u příspěvku zaměstnavatele a vlastní příspěvky se nedodaňují zpětně vůbec - pouze se sazbou 25 % zdaní výnos.

Celkový výnos v % p.a. ukazuje graf 2 (při vlastním připsaném výnosu 4 % p.a.):

Penzijní a životní pojištění z pohledu schizofrenika 2














Příklad:

Penzijní a životní pojištění z pohledu schizofrenika 3

Jak je to s vlastními příspěvky na PP a ŽP - ať už u zaměstnance nebo OSVČ?

Také zde hraje roli především daňový odpočet, u menších příspěvků osob s nižšími příjmy pak také státní příspěvek na PP. Na rozdíl od příspěvku zaměstnavatele ale není vlastní spoření osvobozeno od placení odvodů, je tedy méně výhodné. I tady platí, že čím vyšší daňová sazba a kratší doba spoření, tím vyšší průměrný roční výnos. Ukázku vidíme na grafu 3.

Graf 3: Penzijní připojištění se státním příspěvkem, poplatník s mezní daňovou sazbou 32 %, 18.000 Kč ročně:

Penzijní a životní pojištění z pohledu schizofrenika 3

Vlastní příspěvky u PP zdanění nepodléhají, daní se pouze výnos, a to stejně jako u příspěvku zaměstnavatele 15 % sazbou při výběru naspořené částky při splnění podmínky 60/60, při předčasném výběru 25 % sazbou. U ŽP je to při splnění podmínky 60/60 stejné, při předčasném výběru se ovšem celá částka daní odpovídající sazbou daně z příjmu fyzických osob dodatečně.

Jakou nejvyšší částku se státní podporou je možné spořit, ukazuje graf 4:

Penzijní a životní pojištění z pohledu schizofrenika 5












Závěr

Z pohledu "homo economicus": Jako investiční nástroj je penzijní připojištění se státním příspěvkem produkt jednoznačně výhodný. Soukromé životní pojištění rovněž, ovšem jednoznačné je to pouze v případě splnění podmínky 60/60 a s vhodně zvoleným typem pojištění - investiční, s minimální nebo žádnou rizikovou složkou. Nejvýhodnější je příspěvek zaměstnavatele, jehož výnos nemá na našem trhu - pokud se investovaná částka pohybuje v limitu - konkurenci.

Jako občané bychom se ovšem měli zeptat, kdo tu "výhodnost" zaplatí. Samozřejmě jsou to především ti, co nespoří. To ale není všechno. Platí to i ti, kdo spoří - platí tím, že jsou nuceni investovat do produktu, který by si bez státní podpory, kdyby si museli rozmyslet, jak své již zdaněné peníze investovat, nevybrali. Výběr za ně totiž provádí stát! Platí tím, že dochází k deformaci trhu a nerovnoprávnému postavení subjektů nabízejících služby na tomto trhu, se všemi negativními důsledky - např. tím, že zvýhodněné produkty se nijak zvlášť nemusí snažit být skutečně konkurenceschopné i bez státní podpory (názorně je to vidět na chování stavebních spořitelen). Platí tím, že díky daňovým odpočtům jsou daně vyšší, než je nutné.

Otázkou je, jestli takovéhle způsoby "podpory" chceme. Jestli my všichni, co platíme daně, chceme, aby se podporoval určitý druh finančních produktů, ať už jde o penzijní připojištění nebo stavební spoření, hypotéky, životní pojištění, a nově novomanželské půjčky a k tomu výstavba obecních bytů, družstevních bytů a snad i připojení k internetu a podle nejnovějších "nápadů" ministra Paroubka i některé spotřební úvěry a kdoví co dalšího. Podle informace ČTK ze 6. 10. vláda hodlá zaměstnavatelům na příspěvky k PP a ŽP zvýšit limit. Vážně, ale skutečně vážně - nebylo by už třeba VŠECHNY druhy odčitatelných položek a dalších podpor zrušit a vytvořit jak na trhu mezi poskytovateli finančních a dalších služeb, tak v daňové oblasti všem poplatníkům stejné podmínky? Není na čase místo toho všeho prostě SNÍŽIT DANĚ a nechat nás všechny nakládat s vlastními penězi podle našeho vlastního svobodného rozhodnutí?

Únor 2005

Komentáře

Hledání
Členské příspěvky
Informace o tom jak zaplatit členské příspěvky naleznete na webu Mensy.
Stažení časopisu
Časopis Mensa 5/2017 (říjen) si můžete stáhnout ve formátu PDF kliknutím na obrázek.
Titulní strana časopisu Mensa 5/2017
Inzerujte s Mensou
Informace o možnostech inzerce v médiích Mensy ČR naleznete na stránce inzerce v papírovém časopise.
Hledáme
"Historiky"
Mensa má na našem území bohatou historii, avšak jen její malá část je přehledně zmapována. Hledáme pomocníky, kteří by chtěli projít několik starších časopisů, vybrat z nich relevantní informace a upravit je do přehledné podoby.

Programátora
Šikovného programátora, který by byl ochoten věnovat část svého času a doprogramovat nám sekci Kariéra na intranetu Mensy.

Práce v redakci je dobrovolná a nemůžeme Vám za ni slíbit hmotný honorář. Nabízíme Vám však možnost dělat zajímavé věci s lidmi, se kterými je radost pracovat. Se zájmem se, prosím, obracejte na .
Inteligence
Inteligence a její měření
Co je to inteligence, jak se člení a jak ji můžeme změřit, co to znamená IQ?

Popis různých stupnic IQ
Na světě se používají různé stupnice IQ, vysvětlujeme jejich podstatu a vztahy mezi nimi

Historie měření inteligence
Podrobně vysvětlujeme jak se vyvíjely způsoby a metody měření inteligence

Jsme chytřejší než naši předkové?
Rozebíráme Flynnův efekt a změnu průměrné inteligence v populaci během 20. století

Kreativní génius nebo psychotik?
Hranice mezi geniálním a psychotickým jedincem je často velmi úzká, vysvětlujeme, proč tomu tak je a zda spolu tyto vlastnosti souvisí

Chcete znát své IQ?
Přihlaste se na testování IQ pořádané společností Mensa, které na rozdíl od mnoha pochybných testů na internetu probíhá prostřednictvím mezinárodně uznávaného a standardizovaného testu.
Mensa v médiích
Našli jste nějaký článek o Mense? Prosím, pošlete odkaz na adresu .
Napište nám
Rádi píšete a chcete uveřejnit článek v časopise nebo na webu Mensy? Chtěli byste Mense pomoci jinak? Potom určitě napište na .
Testování inteligence
Informace a přihlášku na oficiální testování inteligence naleznete na http://testovani.mensa.cz/. Testování můžete také někomu darovat formou dárkové poukázky.
Tištěný časopis
Časopis Mensa může odebírat kdokoliv (i nečlen) na území ČR za 150 Kč ročně. Se zájmem o předplatné se, prosím, obracejte na sekretářku: .