Sovy versus skřivani

Je lepší být sova, nebo skřivan? Podle výzkumu univerzity v Birminghamu mohou skřivani slavit, v dnešní společnosti totiž mají nad sovami navrch.
Mozky „sov“, tedy lidí, kteří nejraději chodí pozdě spát i pozdě vstávají, totiž ve srovnání s mozky skřivanů vykazují určité odlišnosti, které mohou představovat nevýhodu vzhledem k omezením plynoucím z režimu normálního pracovního dne.
Jedinci, jimž vnitřní hodiny diktují, aby chodili spát a vstávali velmi pozdě (průměrný čas usnutí 2:30 a průměrný čas probuzení 10:15), mají nižší propojitelnost jednotlivých oblastí mozku v jeho klidovém stavu, a to konkrétně těch, jež jsou spojeny s udržováním vědomí. To pak souvisí s horší pozorností, pomalejšími reakcemi a zvýšenou ospalostí během typického pracovního dne.
Podle Britského národního statistického úřadu zhruba 12 procent zaměstnanců pracuje na noční směny. Víme, že rozpor mezi interními tělesnými hodinami a skutečnými hodinami spánku má závažný negativní vliv na zdraví lidí pracujících na noční směny. Ale takovýto rozpor může být způsoben také nutností přizpůsobit se společensky obvyklému pracovnímu dni od 9 do 17 hodin, pokud toto časové rozvržení není v souladu s vašimi přirozenými biologickými rytmy. Pozdější uléhání ke spánku a vstávání po 8:20 preferuje kolem 40–50 % populace; podle výzkumníků je tedy nutné v oblasti výzkumu negativních vlivů působících na tuto skupinu ještě mnohé udělat.
Vedoucí výzkumu Dr. Elise Facer-Childsová z Centra pro zdraví lidského mozku univerzity v Birminghamu říká: „Obrovské množství lidí se snaží během práce nebo školního vyučování podávat co nejlepší výkony v čase, jemuž nejsou přirozeně přizpůsobeni. Je nanejvýš nezbytné, abychom tuto otázku lépe pochopili, a dokázali jak minimalizovat zdravotní rizika ve společnosti, tak maximalizovat produktivitu jedinců.“
Studie uveřejněná v časopisu SLEEP se zaměřila na funkci mozku v klidu a její souvislost s kognitivními schopnostmi 38 dobrovolných účastníků studie, charakterizovaných buďto jako sovy, nebo skřivani, a to s využitím fyziologických rytmů (melatonin a kortizol), nepřetržitého monitorování stavu spánek/bdění a informací z dotazníků. Dobrovolníci podstoupili vyšetření magnetickou rezonancí, následně na sezeních v různých časech dne mezi osmou hodinou ranní a osmou večerní řešili řadu úkolů a průběžně hodnotili svou úroveň ospalosti.
Skřivani mezi dobrovolníky byli podle svého tvrzení méně ospalí v ranních hodinách a vykazovali v té době i rychlejší reakční dobu při testech, a byli v nich tedy výrazně úspěšnější než sovy. Ty pak byly nejméně ospalé v osm hodin večer a měly tehdy i nejrychlejší reakční dobu, ačkoliv ani tak jejich výsledky nebyly oproti skřivanům výrazně úspěšnější. Sovy jsou tedy jednoznačně nejvíce znevýhodněné ráno a zřejmě jsou oproti skřivanům v nevýhodě i po zbytek dne – mozková propojitelnost v oblastech, které by mohly být předpokladem lepší výkonnosti a nižší ospalosti, byla totiž v pozorovaných časech u skřivanů významně vyšší, což naznačuje, že propojitelnost mozku v klidovém stavu je u sov oslabena po celou sledovanou denní dobu.
Dr. Facer-Childsová, která nyní působí na Monashově institutu kognitivních a klinických neurověd (MICCN) v australském Melbourne, výsledky komentuje: „Nesoulad mezi osobním biologickým časem a společenským časem, který většina z nás zažila formou časového posunu při cestování letadlem, je obvyklým problémem sov, které se pokoušejí přizpůsobit normálnímu pracovnímu dni. Naše studie je první, která ukazuje možný vnitřní neuronový mechanismus stojící za tím, proč jsou sovy možná vystaveny kognitivnímu znevýhodnění, jsou-li nuceny se těmto nátlakům přizpůsobovat."
„Máme-li se s tím naučit pracovat, potřebujeme umět lépe brát v úvahu osobní vnitřní hodiny každého jedince, a to zejména v pracovní oblasti. Typický pracovní den sice možná trvá od 9 do 17 hodin, pro sovu to však potenciálně znamená sníženou výkonnost v ranních hodinách, nižší mozkovou konektivitu v oblastech spojených s vědomím a zvýšenou ospalost přes den. Pokud bychom jako společnost dokázali být pružnější v organizaci času, mohli bychom dosáhnout velkého pokroku v maximalizaci produktivity a minimalizaci zdravotních rizik.“

Zdroj:
University of Birmingham. „Brain Connections That Disadvantage Night Owls Revealed.“ Science-Daily, 14 February 2019. mensa.click/9
Autor: Z článku Night Owl v Morning Lark..., Mensa World Journal, číslo 76, 5/2019, přeložil Petr Psutka
Sdílet
Hledání
Členské příspěvky
Informace o tom jak zaplatit členské příspěvky naleznete na webu Mensy.
Stažení časopisu
Časopis Mensa 5/2019 (říjen) si můžete stáhnout ve formátu PDF kliknutím na obrázek.
Titulní strana časopisu Mensa 5/2019
Inzerujte s Mensou
Informace o možnostech inzerce v médiích Mensy ČR naleznete na stránce inzerce v papírovém časopise.
Hledáme
"Historiky"
Mensa má na našem území bohatou historii, avšak jen její malá část je přehledně zmapována. Hledáme pomocníky, kteří by chtěli projít několik starších časopisů, vybrat z nich relevantní informace a upravit je do přehledné podoby.

Programátora
Šikovného programátora, který by byl ochoten věnovat část svého času a doprogramovat nám sekci Kariéra na intranetu Mensy.

Práce v redakci je dobrovolná a nemůžeme Vám za ni slíbit hmotný honorář. Nabízíme Vám však možnost dělat zajímavé věci s lidmi, se kterými je radost pracovat. Se zájmem se, prosím, obracejte na .
Inteligence
Inteligence a její měření
Co je to inteligence, jak se člení a jak ji můžeme změřit, co to znamená IQ?

Popis různých stupnic IQ
Na světě se používají různé stupnice IQ, vysvětlujeme jejich podstatu a vztahy mezi nimi

Historie měření inteligence
Podrobně vysvětlujeme jak se vyvíjely způsoby a metody měření inteligence

Jsme chytřejší než naši předkové?
Rozebíráme Flynnův efekt a změnu průměrné inteligence v populaci během 20. století

Kreativní génius nebo psychotik?
Hranice mezi geniálním a psychotickým jedincem je často velmi úzká, vysvětlujeme, proč tomu tak je a zda spolu tyto vlastnosti souvisí

Chcete znát své IQ?
Přihlaste se na testování IQ pořádané společností Mensa, které na rozdíl od mnoha pochybných testů na internetu probíhá prostřednictvím mezinárodně uznávaného a standardizovaného testu.
Mensa v médiích
Našli jste nějaký článek o Mense? Prosím, pošlete odkaz na adresu .
Napište nám
Rádi píšete a chcete uveřejnit článek v časopise nebo na webu Mensy? Chtěli byste Mense pomoci jinak? Potom určitě napište na .
Testování inteligence
Informace a přihlášku na oficiální testování inteligence naleznete na http://testovani.mensa.cz/. Testování můžete také někomu darovat formou dárkové poukázky.
Tištěný časopis
Časopis Mensa může odebírat kdokoliv (i nečlen) na území ČR za 150 Kč ročně. Se zájmem o předplatné se, prosím, obracejte na sekretářku: .