Úvěrová krize a její příčiny III.

Jak vykouzlit pohádkový zisk z ničeho?
Už jsme se dozvěděli, že se dá vydělávat na dluhopisech. Třetí díl našeho seriálu nám přesně přiblíží mechanismus, jaký bankéři na přelomu 80. a 90. let minulého století objevili a pomocí něhož začali vydělávat na teprve budoucích ziscích.
V minulých dílech jste se dozvěděli, jak udělat z hypoték dluhopisy. A potom jste byli svědky zázraku v podání Lewise Ranieriho, který tak trochu proměňoval vodu na peníze, ale hlavně rozhýbal trh s hypotečními dluhopisy.
Vynález pana Ranieriho byl vpravdě obdivuhodný: z dluhopisů, které měly rating řekněme BBB, vznikly najednou tři dluhopisy: s ratingem AAA, BBB a bez ratingu. Na začátku bylo těžce prodejných 10 milionů, na konci velmi dobře prodejných 7 milionů.

Velkovýrobna hypoték
Pokud jste navíc dluhopis vytvořili ze subprime hypoték s vysokým úrokem, měla i AAA tranše docela vysoký úrok. Rozhodně vyšší, než jaký bývá úrok firemních či státních dluhopisů se stejným ratingem – zejména pokud do těch státních recykluje Čína a Japonsko svůj obchodní přebytek (takže jim na úroku záleží podstatně méně než na tom, že dostanou zpátky investovanou částku).
Tohle všechno probíhalo do jisté míry už v 80. a zvláště 90. letech. Rozvoj tranšovaných dluhopisů tak v USA vedl – celkem logicky – k velkému nárůstu počtu brokerů s hypotékami, speciálně brokerů nevyhovujících hypoték – kde subprime tvořila docela velkou kategorii. Právě tak vznikly firmy jako Countrywide, New Century a Ameriquest, abychom jmenovali ty větší. Společně s nimi se ale objevila i první bublina či spíše bublinka a krachy (např. Money Store).
Business model brokerů přitom nebyl založen na tom hypotéky držet, ale naopak co nejvíce hypoték vyprodukovat a poslat k sekuritizaci. Existovala sice opatření, která měla zaručit kvalitu (například povinnost koupit sekuritizovanou hypotéku zpátky, pokud dlužník přestal platit krátce po prodeji, nutnost držet tzv. residual – „nejhorší“ hypotéky atd.). Většinou ale z různých důvodů moc nepomohla.
Objem vytvořených hypoték už tedy nebyl limitován rozvahami bank, ani rozvahami F & F, ale v podstatě tím, kolik dluhopisů byl trh ochoten koupit. Speciálně tranší s AAA ratingem.

Basel není mazel
Již dříve jsem zmínil, že banky drží proti ztrátám na půjčkách kapitál. Přesněji řečeno, banky drží kapitál proti ztrátám na libovolných investicích. A jestli jsem na začátku taky řekl, že i špatná regulace patří k příčinám pozdější krize, bylo to kvůli tomu, co právě přijde.
Po několika krizích v 70. letech minulého století (latinskoamerická, případ západoněmecké banky Bankhaus Herstatt atd.), které vedly k pádům nebo „skoropádům“ několika bank, chtěly centrální banky přinutit banky držet větší kapitálové zásoby, než by jinak držely samy od sebe. Jelikož bankovnictví je mezinárodní a přestěhovat registraci investiční banky je (relativně) snadné, musela vzniknout regulace mezinárodní. Výsledkem byla basilejská dohoda, označovaná rovněž jako Basel 1, vyhlášená v roce 1988.
Bankám se samozřejmě dvakrát nelíbila – více kapitálu znamená menší zisky. Mimo jiné proto, že moc nerozlišovala mezi kvalitou investic. Na základě toho se začala dojednávat další dohoda, Basel 2. Vyjednávání o změnách přitom začala už v 80. letech, v podstatě ještě před vyhlášením první dohody.

Jistému vše jisté
Mezitím ale jiné chytré hlavy – v tomhle případě v JPMorgan – vymyslely, jak kapitálové požadavky obejít. Na svět přišel nový finanční produkt, zvaný CDS (credit default swap, swap úvěrového selhání).
CDS není doopravdy derivát, ale pojištění. Za úplatu se pojistíte proti tomu, že někdo v budoucnosti nesplatí své půjčky. V podstatě přesunete kreditní riziko na někoho jiného.
Jak se to hodilo bankám? Jednoduše. Vezměte investici, která má rating AAA – ale jelikož to není „státní“ investice, pořád potřebujete kapitál na její jištění. Pokud ale pomocí CDS přesunete úvěrové riziko na nějakou další instituci, která má taky AAA rating, najednou nepotřebujete žádný kapitál. Je to přece dvojí jištění, takže superjisté. Nebo ne?
Institucí, které měly AAA rating, nebylo mnoho. Pár se jich ale přece jen našlo. Tou největší byla pojišťovna AIG (takže spadala pod jinou regulaci). Zůstaňme na chvíli u ní: AIG v 90. letech založila finanční skupinu (AIG Financial Product), která se zabývala obchodováním s finančními deriváty. Když chlapci a děvčata z JPMorgan přišli s nápadem CDS (vůbec první takovou transakcí bylo pojištění půjčky, kterou JPMorgan poskytla Exxonu po havárii tankeru Exxon Valdez; protistranou byla Evropská banka pro obnovu a rozvoj), lidé v AIG Financial Product si uvědomili, že právě objevili zlatý důl – proč bychom nemohli pojišťovat bankám jejich AAA investice?! Ty jsou přece superzajištěné: riziko je malé, poplatek sice také, ale zato je jistý! Zajímavé taky je, že AIG Financial Product potřebovalo pro podobné operace minimální kapitál – nebyla to banka ani pojišťovna.
Podobné transakce provozovaly i tzv. monoline pojišťovny, což byly firmy pojišťující kreditní riziko dluhopisů. Mezi ty nejznámější patřila AMBAC, která již zkrachovala, a MBIA, jež taktak přežívá. Pro zjednodušení budu v dalším textu používat AIG Financial Product či AIGFP jako souhrnný název pro „AIG Financial Product a podobné instituce jako AMBAC, MBIA ad.“

Alchymisti v akci
Dejme si teď dohromady prvních několik střípků.
  • Za pomoci sekuritizace můžeme z nicmoc subprime hypoték vytvořit krásné AAA dluhopisy.
  • Subprime hypotéky mají vysoký úrok, takže i AAA tranše má vysoký úrok.
  • AIGFP je navíc pojistí, takže banky nepotřebují žádný kapitál.
A tak vznikne ideální obchod: Půjčíte si na mezibankovním trhu – na to nepotřebujete žádnou jistinu. Za půjčené peníze zakoupíte AAA tranši. Zároveň zakoupíte pojištění od AIG Financial Product. AAA tranše má vysoký úrok, který hravě pokryje cenu pojištění i úrok na mezibankovním trhu. Voila, máte krásný čistý zisk, bez použití kapitálu! Pokud vím, alchymisté, kteří se snažili z jinak bezcenných surovin připravit zlato, takové úspěchy neměli.
Hezký zisk znamená taky hezké bonusy pro zainteresované bankéře. A samozřejmě, hezký bonus je tou nejlepší motivací dělat podobných transakcí více a více.

Jak se počítá „zisk“ z transakce?
Ve většině normálních firem počítáte zisk z toho, co jste prodali. V bankovnictví ale prodáváte (nebo kupujete) budoucí peníze.
Historicky byl zisk banky vázaný na to, kolik peněz do ní každý rok přišlo a kolik z ní odešlo, platívalo tedy jednoduché zisk = příjmy − výdaje v daném roce. Existuje ale magie, s jejíž pomocí můžete realizovat veškerý zisk dnes: V podstatě prodáte budoucí příjmy. Což o to, to ještě pořád není pořádná magie. Magie ale spočívá ve skutečnosti, že vy, pokud jste bankéř, vlastně nic prodávat nemusíte, jen to oceníte, jako kdybyste to prodali. Samozřejmě, letos můžete mít zisky a příští rok na stejné transakci ztráty. Váš bonus je ale určován podle letošních zisků, ne podle ztrát někdy v budoucnu.

Komentáře

Hledání
Členské příspěvky
Informace o tom jak zaplatit členské příspěvky naleznete na webu Mensy.
Stažení časopisu
Časopis Mensa 5/2017 (říjen) si můžete stáhnout ve formátu PDF kliknutím na obrázek.
Titulní strana časopisu Mensa 5/2017
Inzerujte s Mensou
Informace o možnostech inzerce v médiích Mensy ČR naleznete na stránce inzerce v papírovém časopise.
Hledáme
"Historiky"
Mensa má na našem území bohatou historii, avšak jen její malá část je přehledně zmapována. Hledáme pomocníky, kteří by chtěli projít několik starších časopisů, vybrat z nich relevantní informace a upravit je do přehledné podoby.

Programátora
Šikovného programátora, který by byl ochoten věnovat část svého času a doprogramovat nám sekci Kariéra na intranetu Mensy.

Práce v redakci je dobrovolná a nemůžeme Vám za ni slíbit hmotný honorář. Nabízíme Vám však možnost dělat zajímavé věci s lidmi, se kterými je radost pracovat. Se zájmem se, prosím, obracejte na .
Inteligence
Inteligence a její měření
Co je to inteligence, jak se člení a jak ji můžeme změřit, co to znamená IQ?

Popis různých stupnic IQ
Na světě se používají různé stupnice IQ, vysvětlujeme jejich podstatu a vztahy mezi nimi

Historie měření inteligence
Podrobně vysvětlujeme jak se vyvíjely způsoby a metody měření inteligence

Jsme chytřejší než naši předkové?
Rozebíráme Flynnův efekt a změnu průměrné inteligence v populaci během 20. století

Kreativní génius nebo psychotik?
Hranice mezi geniálním a psychotickým jedincem je často velmi úzká, vysvětlujeme, proč tomu tak je a zda spolu tyto vlastnosti souvisí

Chcete znát své IQ?
Přihlaste se na testování IQ pořádané společností Mensa, které na rozdíl od mnoha pochybných testů na internetu probíhá prostřednictvím mezinárodně uznávaného a standardizovaného testu.
Mensa v médiích
Našli jste nějaký článek o Mense? Prosím, pošlete odkaz na adresu .
Napište nám
Rádi píšete a chcete uveřejnit článek v časopise nebo na webu Mensy? Chtěli byste Mense pomoci jinak? Potom určitě napište na .
Testování inteligence
Informace a přihlášku na oficiální testování inteligence naleznete na http://testovani.mensa.cz/. Testování můžete také někomu darovat formou dárkové poukázky.
Tištěný časopis
Časopis Mensa může odebírat kdokoliv (i nečlen) na území ČR za 150 Kč ročně. Se zájmem o předplatné se, prosím, obracejte na sekretářku: .