Nejrozumnější cesta ke zdraví mozku nejspíše vede přes využití jeho vlastních schopností vytvářet si optimální přirozenou výživu a nepomůže nám v tom žádná zázračná pilulka, žádný zaručeně fungující elixír – alespoň ne dlouhodobě. Těch pomůcek či podpůrných berliček fungujících jen chvíli je spousta – jenže ty následky v podobě negativních účinků! Třeba tak oblíbený kofein nebo thein sice na pár hodin mozek „vyšťaví“ – ale pak se dostaví útlum, obvykle anulovaný dalšími šálky kávy, a ta musí být čím dál silnější – a my jsme čím dál závislejší. V konečných důsledcích je mozek zeslabován deficitem důležitých prvků i vitamínů a vyčerpáním železných zásob energie, určených pro kritické situace. Nebo medikamenty na zlepšení paměti: některé léky sice skutečně zvyšují synaptické přenosy v mozku – jenže mohou mít dosud nezjištěné vedlejší účinky a působí také jen krátce, proto je potřeba pro dosažení žádoucích výsledků užívat je neustále. Opět v čím dál silnějších dávkách, způsobujících čím dál negativnější dopady a zároveň slabší účinky.

Existují ale přirozené neškodné a dokonce všeobecně prospěšné prostředky, které napomohou lidskému mozku k tomu, aby si dokázal pomoci sám, méně se unavil a lépe fungoval. Když se to povede, mozek si dokáže sám dodávat neurotropiny a podobné molekuly na správné místo a ve správném množství bez vedlejších účinků. Nikdy není pozdě, ovšem nejlepší je, když se s dodáváním důležitých látek začne ještě předtím, než se člověk narodí, nejlépe ještě před početím dítěte. Jeden z nejpodstatnějších objevů na poli výživy ve dvacátém století prokázal, jak je v té době nezbytné (a nejen před početím, je to nutné celý život) doplňování stravy kyselinou listovou, někdy označovanou jako folát, patřící do skupiny vitamínů B a obsaženou hlavně v naprosto čerstvé zelené zelenině a natích jako je pažitka a petrželka, v kvasnicích, játrech, luštěninách, brokolici, květáku, olejnatých semenech a ořechách. Vědci dokonce nazvali kyselinu listovou zázračným elixírem! Když navíc v prenatálním stavu má naše maminka ráda tučné ryby a má různorodou vyváženou nechemizovanou stravu bohatou na vitamíny komplexu B, mozek plodu se optimálně vyvíjí. Po narození je, jak všeobecně známo, veledůležité kojení: děti, které mají gen nazvaný FADS 2 – a těch je naštěstí kolem devadesáti procent – jsou díky mateřskému mléku inteligentnější v průměru o 7 bodů než děti nekojené. Tento gen, který studovali vědci z londýnské Kings College, ovlivňuje metabolismus polynenasycených mastných kyselin (takzvaných PUFA), které se v mozku hromadí během prvních měsíců po narození a významně ovlivňují růst nervových zakončení a vývoj mozku.

Mastné kyseliny - tuky

Celoživotně jsou pro náš mozek veledůležité esenciální mastné kyseliny omega-3 a omega-6, obsažené nejvíce v tučných mořských rybách , lněném semínku a lněném oleji. Jsou též v olivovém, kukuřičném, konopném a slunečnicovém oleji – nejlépe lisovaném za studena a uchovávaném v tmavých lahvích. Najdeme je i v pšeničných klíčcích, sóji a výrobcích z ní, ve světlici barvířské. Jsou nenahraditelným materiálem pro tvorbu buněčné stěny a k izolaci nervových vláken nejenom v embryonálním stadiu vývoje mozku ( v té době je to ale naprosto zásadní)! Ideální poměr omega-3 a omega-6 je 1 : 1.

Pomáhají ke vzniku tzv. „hodného“ cholesterolu, který navíc dokáže snižovat ten „zlý“. Nedostatek těchto omega kyselin může způsobit i mnohá nejzávažnější onemocnění rakovinou počínaje a Alzheimerovou chorobou konče. Esenciální mastné kyseliny nemůžeme ničím nahradit, a tělo si je nedokáže samo vyrobit.

Živočišné tuky jako je sádlo a máslo jsou oproti tomu mozku škodlivé, zanášejí krevní řečiště a vzniká z nich nebezpečný LDL cholesterol, který se může dostat z krve do membrán mozkových buněk, přilepit se na ně a negativně je pozměnit. Postupně a zákeřně tyto membrány tuhnou a enzymy i jiné proteiny v nich usazené pak mění tvar nebo svoji pozici, čímž se stávají méně účinnými. Mozková činnost je tímto působením významně utlumována. Tuky snižují efektivnost a rychlost vzruchového přenosu, člověk je pak líný v přemýšlení.

Hladina cholesterolu stoupá nejenom v důsledku složení stravy, ale i s věkem. Čím jsme starší, tím více bychom se měli vyhýbat živočišným tukům. A když už se nám povedlo zvýšit hladinu škodlivého cholesterolu na neúnosnou míru, pozor na léky snižující cholesterol! Způsobují amnezii! Daleko více nám mohou pomoci borůvky, které kromě jiných příznivých účinků prokazatelně snižují hladinu cholesterolu LDL. Ještě lepší je česnek, skvělý je zelený čaj, kurkuma, lékořice, rybí tuk, exotický guggulipid.

Proteiny

Činnost mozku je zabezpečována i RNA bílkovinami, které jsou v prospěšné podobě v droždí (kvasnicích) a sušených výrobcích z nich jako je Pangamin, lahůdkové či francouzské droždí. Je také v celých obilných zrnech, luštěninách a produktech z nich vyrobených. Důležíté je,  aby nebyly zbavené své povrchové části. Takže holdujme sóji a výrobkům z ní, jako je tofu, sójové mléko, tempech, kvalitní sójové omáčky, jezme čočku, hrách, fazole a cizrnu. Dají se z nich vyrobit výborné saláty, polévky, pomazánky i hlavní jídla doplňovaná zeleninou. Místo bílé rýže volme rýži přírodní, nezavrhujme ječmen v podobě krup nebo krupek, amarant a celozrnný žitný chléb. Bílkoviny mají přímý účinek na paměť, na zaznamenávání informací v mozku, jejich podržení a obnovení. Jsou stavebními kameny kvalitní mozkové činnosti. Jejich nedostatek vyvolává ohromné problémy. Tělo, které je pro mozkovou činnost zajišťuje ze všech svých zásob, při jejich nedostatku ochuzuje nejen mozek, ale i ostatní orgány, ze kterých je pro mozek získává. Minimální přívod kvalitního proteinu, nutný k pokrytí bazálních ztrát za předpokladu malé fyzické zátěže, činí 0,5 g\kg\den. U dětí, těhotných žen, v rekonvalescenci, u některých nemocí a u aktivních sportovců je potřeba bílkovin daleko vyšší, až 2g\kg\den. Není nutné jíst maso, které je bohaté na bílkoviny, jenže má mnoho škodlivých účinků; vegetariánský způsob stravování může pokrýt potřebu proteinů naprosto vyhovujícím způsobem.

Sacharidy

Nezbytným materiálem prospěšným správnému chodu mozku jsou uhlovodany. Dlouho se věřilo, že mozek povzbudí něco sladkého, ale to byl velký omyl,

patřící už minulosti. Dnes už víme, že všemu, v čem je rafinovaný bílý cukr, bychom se měli vyhnout: odnímá totiž tělu mnoho prospěšných látek, ve střevech negativně mění mikroflóru, nebezpečně může rozkolísat hladinu cukru v krvi a může být původcem diabetes. Makrobiotici ho pokládají za jed, podobně jako bílou mouku a bílou sůl. Nejvýhodnější pro tělo i mozek jsou uhlovodany v celozrnné formě obilí a výrobků z něj.Můžeme z nich uvařit výborná jídla, která zrychlují přenosy vzruchů a zvyšují efektivnost myšlení.

Pro inspiraci se podívejte do jarního a letního čtvrtletníku KRÁSNÁ, který vydává nakladatelství Krásná paní.

Vitamíny

O enormní důležitosti vitamínů skupiny B pro mozek, o kterých jsem se zmínila jen okrajově, bude podrobnější článek v některém z dalších čísel časopisu Mensy.

Mozek a centrální nervová soustava obsahují vysoké koncentrace vitamínu C. Mozek má dokonce speciální „čerpadla“, která koncentrují desetkrát až patnáctkrát vyšší hladinu vitamínu C, než jaká je běžně v krvi. Zdroje „céčka“ jsou všeobecně známé: nejvíce je ho v šípcích a rakytníku řešetlákovitém, v černém rybízu, citrusech, obsahuje ho ve větším či menším množství čerstvé ovoce, je i v bramborech, zelí, rajčatech a většině dalších zelenin. Důležitá je i správná, šetrná tepelná úprava, nejprospěšnější jsou ale v syrovém stavu, nejlépe právě sklizené. Pokud možno bychom se měli vyhnout vitamínům v tabletách: výzkumy jejich toxicity zdaleka nejsou u konce a mohou přinést ještě překvapující výsledky. K negativním účinkům užívání  multivitaminů patří i stav podobný závislosti na vitamínech, dokonce po přerušení megadávek se mohou vyskytnout příznaky hypovitaminóz až avitaminóz. Masivní užívání vitamínových preparátů je také značně neekonomické. V ovoci a zelenině jsou navíc vitamíny v přirozené formě a v harmonickém, vyváženém stavu.

Během posledních let byla prokázána i účinnost vitamínu E v boji proti poškození mozku. Vitamín E, obsažený v nerafinovaných polynenasycených rostlinných olejích, hlavně z obilných klíčku a ze sóji, v mandlích, penatových i jiných ořechách, semenech, v avokádu, celých zrnech a špenátu, chrání mozkové buňky před poškozením tím, že odstraňuje volné radikály a ochraňuje membrány obklopující mozkové buňky. Vysoká koncentrace tuků v mozku, páteřních a periferních nervech činí celý nervový systém velmi náchylný k poruchám funkce při oxidačním stresu – a tomu právě úspěšně brání vitamín E.

Strava má být pestrá

Nedostatečná strava, dočasný nedostatek potravy – nebo také málo kyslíku – mohou způsobit, že mozek nepracuje tak, jak by měl a mohl. Je třeba se vyvarovat jednostranných potravinových stereotypů. Strava má být pestrá, čerstvá, co nejkvalitnější a nejpřírodnější, bez konzervantů, dochucovadel, barviv a dalších chemických přísad. Před smažením a pečením bychom měli dávat přednost vaření a dušení, část zeleniny by měla být v syrovém stavu. Ovoce bychom měli jíst jen na lačný žaludek a neměli bychom je kombinovat s tuky – ovocné kyseliny vytvářejí ve spojení s lipidy neodstranitelné pláty v krevním řečišti, tudíž i v mozku.

Ale ani nejlepší jídlo nebo kouzelná pilulka na zvýšení mentální výkonnosti by nebyla nic platná, kdybychom současně mozek neprocvičovali a co nejvíc nepoužívali. Bylo by to jako kdybychom horlivě popíjeli proteinový nápoj pro sportovce, určený ke zvýšení fyzické výkonnosti, a přitom bychom se vůbec nehýbali. To se ale naštěstí mensanů netýká!

fotografie: Zelenina (úvodní obrázek), Pražená kávová zrna, Kyselina listová, Lněná semínka, Protein myoglobin, Plody šípku, Mandle, Ovoce na trhu La Boqueria v Barceloně; zdroj: wikipedia