Krom změny tiskárny se několik členů redakce doslova rozběhlo po světě a redakce se tak stala čistě virtuální; já pracuji v Ženevě ve Švýcarsku (a žiji ve Francii), sazečka Petra Pelikánová nyní pracuje (a ve svém volnu sází) v Dominikánské republice, finální korekturu provádí Jiřina Vlková kousek od Hradce Králové a časopis nakonec vytiskne tiskárna Printo v Ostravě. Redaktoři, korektoři a další pomocníci jsou pak rozprostřeni doslova po celé republice. Přesto se především díky nadšení, odhodlání a toleranci všech spolupracovníků dařilo připravovat časopis ve stále lepší a lepší kvalitě.

Rád bych proto poděkoval všem, kteří do přípravy časopisu dobrovolně vložili svůj čas a úsilí, protože bez mnoha ochotných pomocných rukou (a hlav) by časopis nikdy nemohl vzniknout, především pak sazečce Petře Pelikánové, redaktorům a redaktorkám (abecedně): Erice Daňkové, Lucce Kučerové, Pavlu Opltovi, Veronice Partikové, Zuzce Polákové, Lucce Svitákové a Zuzce Šimkové, korektorům a korektorkám Veronice Flídrové, Martinu Hájkovi, Čestmíru Kalusovi, Janu Kašparovi, Ivo Kučerovi, Vojtěchu Pišlovi, Evě Tobiášové, Danielu Urbánkovi, Jiřině Vlkové a Zdence Vojáčkové, překladatelům Milanu Bubalovi, Haně Erbsové, Jiřímu Chmelovi a Petru Psutkovi, lidem, kteří pomáhají s publikací článků na web, Ludmile Čaňkové, Radku Doubravovi, Lence Klášterkové, Petru Kolovratovi a Barboře Telferové, dále Jiřímu Pokornému, který Mense bezplatně poskytl software (včetně podpory) pro webový časopis, a nakonec Vám všem, kteří jste časopis svými příspěvky naplnili.