Podzimní setkání Mensy Seč 2018

Odpoledne následovala exkurze do cementárny Prachovice. Areál nám předvedla místní technoložka, odpovídající rovněž za dopady na životní prostředí, díky čemuž jsme mohli konzultovat nejrůznější dotazy a nejasnosti na vysoce odborné úrovni. Prohlédli jsme si jak lomy na těžbu materiálu, tak veškeré technologie jako mlýny a pece, podívali jsem se i do velína a laboratoří. Z exkurze jsme odcházeli plni zážitků, ale také docela zaprášení a unavení, jelikož jsme veškeré přesuny absolvovali pěšky, a nikoli autobusem, jak je obvyklé.

Po skvělé večeři nastal první blok večerních her a soutěží. Účastníci setkání, kteří o soutěžení projevili zájem, byli rozděleni do osmi týmů pojmenovaných po rybách. Jelikož se členové týmů mezi sebou často neznali, zahajovací soutěží byla seznamovací hra, kdy soutěžící o sobě zjišťovali různé informace a podle toho se řadili. Druhá hlavní soutěž večera byla klasická vědomostní, kdy šlo o poznávání a přiřazování obrázků a názvů různých rostlin a živočichů, zejména jejich méně známých částí a forem.

V pátek jsme nabídli mensanům tři exkurze. První akcí bylo rýžování na Zlatém potoce. Jednalo se o pár hodin příjemně strávených v lese, odkud jsme si mohli odnést vlastnoručně získané granáty či zlatinky. Řada účastníků zvolila kombinaci jiných dvou pátečních akcí. Nejdříve jsme navštívili Hamzovu léčebnu v Košumberku – špičkové rehabilitační zařízení zaměřené na pohybový aparát s více než stoletou tradicí. Přidanou hodnotou celého areálu je park a unikátní arboretum. Zde návštěvník najde například dřeviny čtyř kontinentů nebo na druhou stranu speciální tematické zahrádky, zkrátka arboretum je sestaveno tak, aby park byl v každé roční době zajímavý a na duchu povznášející.

Po obědě jsme přejeli do Hlinska, kde jsme navštívili stanici záchranného integrovaného systému. Program bylo opět nabitý a jsme rádi, že ani tato exkurze účastníky nezklamala. Jedinečnou příležitostí byla detailní prohlídka jak výjezdového vozu, tak celého zázemí. Obdiv k záchranářům se ještě zvýšil po praktické části exkurze, kdy jsme si sami zkusili resuscitaci na výukové figuríně.

Pateční podvečer byl věnován venkovním hrám. Svatý Václav pro nás připravil kouzelnou atmosféru plnou zlatého podvečerního slunce na obnaženém dnu částečně vyschlé sečské přehrady. Přestože základním prvkem her byl zdánlivě pohyb, jejich podstatnou součástí byla taktika. Zahráli jsme si běhací piškvorky a námořní bitvu, při které jsme potápěli nepřátelské lodě vystřelenými torpédy.

Krásné, i když trochu chladné počasí panovalo i následující den, který byl vyhrazen celodenní šifrovací týmové hře. Trasa měřila zhruba osm kilometrů. Nádherným úsekem byla zejména první polovina, kdy jsme z vyvýšeného ostrohu zříceniny hradu Oheb mohli pozorovat Sečskou přehradu, a poté sešli až k její hrázi. Na trase bylo celkem osm stanovišť, na kterých byly připraveny klasické šifry pro dospělé a dětské šifry určené především pro mladší účastníky. Úžasné bylo sportovní nasazení všech zúčastněných, zejména těch se zdravotním hendikepem a rodin s menšími dětmi.