LEGO jako práce

 Když jsem objevil inzerát, že firma LEGO hledá pro svou novou pobočku v Kladně profesionální modeláře, tak jsem vůbec neváhal. A nelitoval jsem. Splnil jsem si svůj dětský sen a z mého koníčka se stala na víc než deset let placená práce. Už jsem se při stavbě nemusel omezovat kostkami, které mám doma, ale měl jsem po ruce neomezené množství jakýchkoli tvarů. Oproti domácímu stavění jsem měl i mnohem více času a v Dánsku i několik zkušenějších kolegů, kteří mi čas od času prozradili nějaké své tipy a triky. Na druhou stranu práce není vždy jen zábava. Dlouho jsem se například smiřoval s tím, že profesionální modely se jen neskládají, ale musí se lepit speciálním lepidlem, které kostky naleptá a spojí v jeden celek, aby se model časem nerozpadl, a v některých velkých modelech jsou dokonce masivní ocelové konstrukce. Také jsem se musel odnaučit dělat na modelech zbytečné detaily, protože na stavbu každého modelu byl jasně vyměřený čas. Nejtěžší ale bylo smířit se s neustálým zefektivňováním procesu, které LEGO jako normální firma orientovaná na zisk logicky uplatňuje. Brzy to totiž přestalo být jako na začátku, kdy celý model vymyslel, navrhl i postavil jeden člověk. Proces se rozdělil na jednotlivé úkony a každý z článku řetězce začal dělat jen tu svou část. Designér udělá návrh modelu, ale jen v počítači a se skutečnými kostkami nepřijde vůbec do styku. Maturář od designéra návrh převezme, vyřeší všechny možné problémy a modelář se už s ničím nezdržuje a jen staví podle toho, co vidí na svém monitoru. Vybral jsem si cestu designéra, ale díky tomu, že mám jako LEGO fanoušek velký přehled o všech možných existujících LEGO kostičkách a také jsem docela dobrý na kupecké počty, dělal jsem často objednávky kostek pro velké a složité modely. Největším oříškem byla určitě objednávka materiálu pro 12 metrů vysokého robota pro Mall of America v Mineapolis. Objednané kostky měly dohromady přes sedm tun a přivezly je tři plné kamiony. Měl jsem velkou trému, protože na rezervu nebyly peníze v rozpočtu a na chybějící kostky by se muselo čekat několik týdnů. Matematika mě ale nezradila a vyšlo to skoro na chlup.

Vzhledem k tomu, že se ve firmě LEGO každoročně postaví modely za několik milionů euro, firma pravidelně investuje do vývoje speciálního stavebního softwaru, kterým se snaží snižovat výrobní náklady a zvyšovat výslednou kvalitu modelů. LEGO software je nástavba 3D grafického programu Maya, ve kterém se dělal například oblíbený film Shrek. V Maye se tedy vymodeluje například trojrozměrná postava, kterou si zákazník přeje postavit z kostek. Tato postava se vybarví a zvětší do správné velikosti. Speciální LEGO software promítne tuto vymodelovanou 3D postavu do imaginární 3D mřížky malých kvádříků, které mají velikost právě jako jedna LEGO kostička 1 x 1 (0,8 x 0,8 x 0,96 mm) bez vrchního knobu. A přijde kouzlo. Počítač totiž dokáže spočítat ve všech kvádřících poměr vzduchu a hmoty a tam, kde je hmoty více než 50 %, umístí kostičku, a kde je méně než 50 %, nechá prázdné místo. Tím vznikne digitální 3D kostkový model, podle kterého pak modeláři staví skutečný model z kostek. Na monitoru se jim znázorňuje obrys každé vrstvy, a když ji mají celou dokola dostavěnou, poskočí na další vrstvu a opět ji staví pečlivě celou dokola, přesně podle tvaru, který vidí ve svém počítači.

Tato práce vyžaduje velkou pečlivost, ale hlavně mnoho zkušeností. Proto se firma LEGO zabývala myšlenkou vyvinout algoritmus, který by dokázal vygenerovat konkrétní rozložení kostek v modelu tak, aby modeláři nemuseli vůbec přemýšlet a mohli je jen rychle sázet jednu za druhou přesně podle návodu. Na tento úkol byla najata skupina dánských matematiků a ti po roce došli k závěru, že výsledný algoritmus, který by sám dokázal generovat vazby, by byl tak složitý, že se ho vyvíjet nevyplatí. A tak dala firma tento projekt k ledu a dodnes modeláři staví všechny modely jen podle obrysů vrstev a konkrétní rozložení kostek musí zdlouhavě vymýšlet sami. O tomto algoritmu jsem často přemýšlel, ale musím s pokorou přiznat, že jsem to vzdal. To ale neznamená, že to nejde a někdo jiný na to třeba během pauzy na oběd nepřijde. Pokud by to někdo dokázal, tak přestože pro firmu LEGO už víc než rok nepracuji, určitě rád poradím a pomůžu s vyladěním tohoto algoritmu.

Na závěr bych rád zodpověděl nejčastější otázku. Firma LEGO bohužel exkurze ani prohlídky neumožňuje. Je to z důvodu utajení. Vyzrazení připravovaných nových stavebnic před jejich uvedením na trh by totiž mohla nekale zneužít konkurence a ta je mezi výrobci hraček velmi tvrdá.