Rozhovor s Jiřím Schneiderem: vůdci nebo svůdci?
Nedávno jsme mezi nás do Brna pozvali člověka velmi zkušeného, s globálním nadhledem, známého exdiplomata a bezpečnostního poradce a komentátora, který v současné době působí na pozici ředitele organizace Aspen Institute Central Europe, pana Jiřího Schneidera. O rozvoji nové generace vůdčích osobností, budování institucí, hodnotovém zakotvení svobodné společnosti, vytváření odvážné a inovativní veřejné politiky a lidech, kteří chtějí věci měnit. O tom všem byla jeho přednáška pro Mensu a na jejím základě vznikl tento rozhovor.
Pane Jiří Schneidere, můžete se nám na úvod krátce popsat? Jaký jste v základu člověk?
Proč jste svoji přednášku pro Mensu nazval právě Vůdci nebo svůdci?
Pokládám to téma za velmi aktuální. Měl jsem příležitost zblízka sledovat řadu vrcholných politiků a vidět, jak nakládají s odpovědností lídrů, tedy vůdců. Ve většině případů brali velmi vážně to, že na ně, na jejich slova a činy hledí statisíce či milióny lidí. Ale někdy si počínali vpravdě lehkovážně. Hranice mezi vedením a „svedením“ v té pozici bývá svůdně blízko.
Kdo je podle Vás dobrým lídrem? Co podle Vás může být tím měřítkem velikosti?
Dobrý lídr – a nemusí to být velikán – si je vědom, proč a kam jde a koho vede. Nestačí vědět směr, ale také smysl svého konání a dobře znát ty, kteří následují. Je zřejmé, že se do čela staví lidé do sebe zahledění, bez špetky empatie. Dobré lídry to z nich však nedělá.
Během své přednášky jste zmínil i několik historických pramenů. Můžete je čtenářům připomenout?
Vůdci patří k lidské společnosti, kam až paměť a prameny sahají. V našem kulturním okruhu jsou to hlavně starověké řecké či hebrejské prameny. Příběhy praotců a prvních králů Izraele dochované v Bibli nejsou žádné zcenzurované životopisy bezchybných vůdců, ale lidí chybujících, nezřídka fatálně. V knihách mudroslovných máme zase formou lapidárních rčení či přísloví zachycenu zkušenost mnoha generací se svody moci. Na to navazuje Nový zákon. Například v Matoušově evangeliu cituje Ježíš staré přísloví: „povede-li slepý slepého, oba spadnou do jámy“. Z řecké tradice stojí za pozornost jedno z nejstarších filosofických děl systematicky pojednávajících o vztahu vládců a ovládaných, Aristotelova Politika. A z moderní literatury namátkou dílo sociologa Maxe Webera a antropologa Emmanuela Balandiera.
U nás v České republice používáme výraz „lídr“, zatímco v západním světě je běžně používán „vůdce“. Jaké rozdíly lze z tohoto pohledu vnímat?
Slovo vůdce v Evropě po diktaturách 20. století nezní dobře. Němci se slovu „vůdce“ z pochopitelných důvodů vyhýbají, raději používají anglický termín. Podíváme-li se do starší historie, termín „vůdce“ nebyl zatížen zneužitím a s ním spojenými zločiny. Obrazy vůdců bývaly v totalitních režimech ikonami, které se nosily v průvodech, vzývaly v projevech úcty až náboženské a následně se s ještě větší vehemencí proklínaly a ničily. Výraz „lídr“nemá negativní konotace, má spíše neutrální význam, není nabit emocemi.
Zmínil jste lídra v souvislosti s institucemi. Jak je to provázáno?
Klíčem je odpovědnost lídra. Vůdci a instituce se vzájemně potřebují. Politický vůdce v systému omezené vlády musí vydávat počet v rámci institucionálně-ústavního rámce. Instituce jako školy se podílejí na výchově a formování odpovědných vůdců. A naopak instituce – státy, strany, spolky, obce a komunity – zase potřebují vůdce, pokud nemají být jako „ovce bez pastýře“.
Vy sám jste ředitelem pobočky významné světové organizace, která lídry vyhledává a podporuje. Jaký je její základní přínos pro českou společnost?
Jedním z hlavních úkolů, které si Aspen Institute klade, je rozvoj a formování nové generace vůdčích osobností v různých oblastech, nejen v politice, ale také v podnikání, vědě a dalších oblastech občanské společnosti. Nejen v České republice, ale také v sousedních zemích, jmenovitě v Maďarsku, Polsku a na Slovensku. Pořádáním konferencí, seminářů i publikační činností se snažíme utvářet hodnotové zakotvení svobodné společnosti, která své vůdce sebevědomě respektuje a zároveň vede k odpovědnosti vůči hodnotám, které je přesahují.
Jaké konkrétní akce jste organizoval v českém prostředí?
Na přednášce zazněla otázka, jak v dané situaci nejlépe určit, kdo má být vůdcem. Je podle vás lepší, když si jej lidé zvolí hlasováním? Vystoupí z davu přirozeně sám? Nebo je snad lepší jej náhodně vylosovat?
Zmíněný Max Weber mluví o tom, že autorita vůdce stojí na třech pilířích. Zjednodušeně řečeno na schopnosti přesvědčit, na úctyhodnosti a osobním charismatu. Z toho plyne, že ne každý má na to být vůdcem. Vůdčí osobnost se dříve či později pozná. Někdo se do čela postaví jakoby přirozeně sám, někoho je třeba postrčit, jindy v tom může sehrát roli souhra okolností či náhodný výběr. Každopádně je v zájmu celku, aby politický vůdce svůj mandát obnovoval, byl znovu potvrzován volbou.
Vaše kariéra je úctyhodná a veřejně se ví, že jste se mnohokrát setkal s velmi významnými osobnostmi, s opravdovými vůdci národů. Můžete nám na závěr přiblížit někoho, kdo na Vás zvláště zapůsobil a čím?
Mohl jsem se setkat s izraelským premiérem Jicchakem Rabinem. Měl nepochybné charisma a těšil se jako proslavený generál velkému respektu. Vstoupil do politiky, aby dosáhl míru. Z českých politiků musím zmínit Václava Havla, který věděl, co chce, a třebaže byl odzbrojujícím způsobem neprůbojný, stal se prezidentem svobodného Československa. Rozhodně na mě oba zapůsobili právě tím, že to rozhodně nebyli prvoplánově asertivní lídři.
Děkuji za rozhovor a přeji Vám mnoho úspěchů v osobním i pracovním životě.
Poděkování
Rádi bychom touto cestou poděkovali panu Ing. Jiřímu Schneiderovi za to, že si na nás našel čas a podělil se s námi o své názory a bohaté zkušenosti.
Hledání
Členské příspěvky
Informace o tom jak zaplatit členské příspěvky naleznete na webu Mensy.
Stažení časopisu
Inzerujte s Mensou
Informace o možnostech inzerce v médiích Mensy ČR naleznete na stránce inzerce v papírovém časopise.
Hledáme
"Historiky"
Mensa má na našem území bohatou historii, avšak jen její malá část je přehledně zmapována. Hledáme pomocníky, kteří by chtěli projít několik starších časopisů, vybrat z nich relevantní informace a upravit je do přehledné podoby.
Programátora
Šikovného programátora, který by byl ochoten věnovat část svého času a doprogramovat nám sekci Kariéra na intranetu Mensy.
Práce v redakci je dobrovolná a nemůžeme Vám za ni slíbit hmotný honorář. Nabízíme Vám však možnost dělat zajímavé věci s lidmi, se kterými je radost pracovat. Se zájmem se, prosím, obracejte na .
Mensa má na našem území bohatou historii, avšak jen její malá část je přehledně zmapována. Hledáme pomocníky, kteří by chtěli projít několik starších časopisů, vybrat z nich relevantní informace a upravit je do přehledné podoby.
Programátora
Šikovného programátora, který by byl ochoten věnovat část svého času a doprogramovat nám sekci Kariéra na intranetu Mensy.
Práce v redakci je dobrovolná a nemůžeme Vám za ni slíbit hmotný honorář. Nabízíme Vám však možnost dělat zajímavé věci s lidmi, se kterými je radost pracovat. Se zájmem se, prosím, obracejte na .
Inteligence
Inteligence a její měření
Co je to inteligence, jak se člení a jak ji můžeme změřit, co to znamená IQ?
Popis různých stupnic IQ
Na světě se používají různé stupnice IQ, vysvětlujeme jejich podstatu a vztahy mezi nimi
Historie měření inteligence
Podrobně vysvětlujeme jak se vyvíjely způsoby a metody měření inteligence
Jsme chytřejší než naši předkové?
Rozebíráme Flynnův efekt a změnu průměrné inteligence v populaci během 20. století
Kreativní génius nebo psychotik?
Hranice mezi geniálním a psychotickým jedincem je často velmi úzká, vysvětlujeme, proč tomu tak je a zda spolu tyto vlastnosti souvisí
Chcete znát své IQ?
Přihlaste se na testování IQ pořádané společností Mensa, které na rozdíl od mnoha pochybných testů na internetu probíhá prostřednictvím mezinárodně uznávaného a standardizovaného testu.
Co je to inteligence, jak se člení a jak ji můžeme změřit, co to znamená IQ?
Popis různých stupnic IQ
Na světě se používají různé stupnice IQ, vysvětlujeme jejich podstatu a vztahy mezi nimi
Historie měření inteligence
Podrobně vysvětlujeme jak se vyvíjely způsoby a metody měření inteligence
Jsme chytřejší než naši předkové?
Rozebíráme Flynnův efekt a změnu průměrné inteligence v populaci během 20. století
Kreativní génius nebo psychotik?
Hranice mezi geniálním a psychotickým jedincem je často velmi úzká, vysvětlujeme, proč tomu tak je a zda spolu tyto vlastnosti souvisí
Chcete znát své IQ?
Přihlaste se na testování IQ pořádané společností Mensa, které na rozdíl od mnoha pochybných testů na internetu probíhá prostřednictvím mezinárodně uznávaného a standardizovaného testu.
Mensa v médiích
Našli jste nějaký článek o Mense? Prosím, pošlete odkaz na adresu .
Napište nám
Rádi píšete a chcete uveřejnit článek v časopise nebo na webu Mensy? Chtěli byste Mense pomoci jinak? Potom určitě napište na .
Testování inteligence
Informace a přihlášku na oficiální testování inteligence naleznete na http://testovani.mensa.cz/. Testování můžete také někomu darovat formou dárkové poukázky.
Tištěný časopis
Časopis Mensa může odebírat kdokoliv (i nečlen) na území ČR za 150 Kč ročně. Se zájmem o předplatné se, prosím, obracejte na sekretářku: .