Jsou 'sovy' tvořivější?

Měl Benjamin Franklin pravdu, když řekl, že brzké usínání a vstávání dělá člověka zdravým, bohatým a moudrým? (V originále: 'Early to bed and early to rise makes a man healthy, wealthy, and wise.') Poslední výzkumy ukazují, že možná nikoliv.

Kdy jste nejvýkonnější? Po ránu, odpoledne, nebo až večer? Pokud nejste zrovna ranní ptáčata, nevěšte hlavu. Nedávné studie říkají, že „sovy“ přicházejí častěji s novými nápady a dovedou snadněji najít nová řešení. Vědci si zatím neumí přesně vysvětlit, proč tomu tak je, ale předpokládá se, že je to schopností přizpůsobit se jinému životnímu rytmu, než je ten běžný. Noční typy se liší svými zkušenostmi s žitím v jiném rytmu. To všechno může pomoci při vývoji novátorských přístupů a při hledání jiných, původních řešení.

Strix occidentalis (puštík západní) - zdroj: Wikimedia Commons

Mariana Giamprietová a její kolega G. M. Caballera z Ústavu psychologie milánské Catholic University of the Sacred Heart provedli výzkum zahrnující 120 mužů a žen různého věku. Ti podstoupili několik testů tvořivého myšlení. Zatímco „sovy“ v nich excelovaly, ostatní typy stěží splnily úkoly na polovinu. Test sestával ze tří částí a měl zhodnotit rozdílnost mezi jednotlivými typy. V první části měli testovaní za úkol namalovat obrázek a pojmenovat jej. Ve druhé části měli testovaní doplnit předem připravené rovné a pokroucené čáry na obrázky a pojmenovat je. Ve třetí části pak byla testovaným ponechána jen sestava 30 rovných čar a úkol dokreslit z nich obrázky a pojmenovat je. Giamprietová a Caballera zjistili, že věk nijak neomezuje tvořivost: „Naše studie ukazuje, že kreativita i u starších lidí zůstává,“ píší oba vědci.

Hans Van Dongen, výzkumník ze Sleep and Performance Center washingtonské státní univerzity, byl jedním z vědců, kteří objevili biologické vysvětlení rozdílu mezi „sovami“ a „skřivany“. On a jeho spolupracovníci viní z původu tohoto rozdílu malou skupinu mozkových buněk nazývaných suprachiasmatická jádra. Tyto buňky vysílají signály do těla a jsou odpovědné za synchronizaci času. „Skřivani“ mají tak tyto „biologické hodiny“ nastaveny o dvě hodiny dopředu, naproti tomu „sovám“ jdou o dvě hodiny nazpět. Tento rozdíl je, zdá se, částečně dán geneticky, což bylo pro mnohé velkým překvapením. Van Dongen se dále domnívá, že „sovy“ by mohly být v porovnání se svými ranními kolegy více extrovertní.

Voltaire, jeden z nejvýznamnějších humanistů, byl znám tím, že si rád pospal. Mezi další slavné „sovy“ patřili spisovatelé James Joyce a Marcel Proust nebo bývalý britský premiér Winston Churchill.

Asi 34 % dospělých Američanů chodí spát po půlnoci, stejně tak 32 % Evropanů a až 40 % dospělých obyvatel Asie ponocuje do časných ranních hodin. Mnoho „sov“ muselo podstoupit boj se všeobecným míněním, že vážné problémy jako tzv. Delayed Sleep Phase Disorder nejsou jen zvláštnosti, ale geneticky podmíněné nemoci. Tato konkrétní porucha je typická nemožností usnout jinak, než postiženému určují jeho biologické hodiny. Ve výjimečných případech člověk nemůže usnout dříve než v šest ráno a má tendenci se probouzet v deset dopoledne nebo i později.

Ne každému vyhovuje práce ráno, zvláště pak nevyhovuje těm, kteří jsou nejvýkonnější v nočních hodinách. Je důležité si najít, co nejvíce vyhovuje nám. Pokud třeba neradi brzo vstáváme, můžeme využít k práci klidných večerních hodin. Pokud je však váš den špatně naplánován, dlouhé spaní může vést ke ztrátě drahocenného času.

Příliš dlouhé spaní je však nezdravý návyk, který je s narůstajícím věkem nebezpečnější. Maximální tvořivost je totiž ovlivněna přirozenými vrcholy energetického cyklu každého člověka a věk není žádnou výjimkou z tohoto pravidla. Výzkumníci z Environmental Epidemiological Unit v Southampton General Hospital zjistili, že ve vzorku 129 mužů a žen nad 65 let měly „sovy“ největší příjmy a nejvíce automobilů.

Náctiletí bývají často „sovy“. Během víkendu, kdy není nutné vstávat do práce ani do školy, vstávají dospělí v průměru o hodinu později než normálně. Náctiletí ale mohou spát mnohem déle a probouzejí se až v 10 hodin, často i mnohem později (což mohu potvrdit z vlastní zkušenosti - pozn. překl.).

Co tedy tohle všechno znamená pro průměrného nebo neprůměrného mensana? Máme zkusit přenastavit naše biologické hodiny tak, aby čtyři hodiny odpovídaly půlnoci? Nebo se máme snažit využít naši noční tvořivost ráno, odpoledne nebo kdykoli, kdy se nám to nejlépe hodí? Neměli bychom nastavit naše biologické hodiny tak, jak nám to nejlépe vyhovuje, abychom si odpočinuli a nechali mozek nejvýhodněji pracovat? Nemůžeme nic ztratit, jen získat.

Dobrou „noc“!

Z originálu: Are night owls more creative?
Thomas Hally
Mensa International Journal, říjen 2008, číslo 519
přeložil Jiří Chmela
Autor: Jiří Chmela
Sdílet

Komentáře

Hledání
Členské příspěvky
Informace o tom jak zaplatit členské příspěvky naleznete na webu Mensy.
Stažení časopisu
Časopis Mensa 2/2020 (duben) si můžete stáhnout ve formátu PDF:
Titulní strana časopisu Mensa 2/2020
Inzerujte s Mensou
Informace o možnostech inzerce v médiích Mensy ČR naleznete na stránce inzerce v papírovém časopise.
Hledáme
"Historiky"
Mensa má na našem území bohatou historii, avšak jen její malá část je přehledně zmapována. Hledáme pomocníky, kteří by chtěli projít několik starších časopisů, vybrat z nich relevantní informace a upravit je do přehledné podoby.

Programátora
Šikovného programátora, který by byl ochoten věnovat část svého času a doprogramovat nám sekci Kariéra na intranetu Mensy.

Práce v redakci je dobrovolná a nemůžeme Vám za ni slíbit hmotný honorář. Nabízíme Vám však možnost dělat zajímavé věci s lidmi, se kterými je radost pracovat. Se zájmem se, prosím, obracejte na .
Inteligence
Inteligence a její měření
Co je to inteligence, jak se člení a jak ji můžeme změřit, co to znamená IQ?

Popis různých stupnic IQ
Na světě se používají různé stupnice IQ, vysvětlujeme jejich podstatu a vztahy mezi nimi

Historie měření inteligence
Podrobně vysvětlujeme jak se vyvíjely způsoby a metody měření inteligence

Jsme chytřejší než naši předkové?
Rozebíráme Flynnův efekt a změnu průměrné inteligence v populaci během 20. století

Kreativní génius nebo psychotik?
Hranice mezi geniálním a psychotickým jedincem je často velmi úzká, vysvětlujeme, proč tomu tak je a zda spolu tyto vlastnosti souvisí

Chcete znát své IQ?
Přihlaste se na testování IQ pořádané společností Mensa, které na rozdíl od mnoha pochybných testů na internetu probíhá prostřednictvím mezinárodně uznávaného a standardizovaného testu.
Mensa v médiích
Našli jste nějaký článek o Mense? Prosím, pošlete odkaz na adresu .
Napište nám
Rádi píšete a chcete uveřejnit článek v časopise nebo na webu Mensy? Chtěli byste Mense pomoci jinak? Potom určitě napište na .
Testování inteligence
Informace a přihlášku na oficiální testování inteligence naleznete na http://testovani.mensa.cz/. Testování můžete také někomu darovat formou dárkové poukázky.
Tištěný časopis
Časopis Mensa může odebírat kdokoliv (i nečlen) na území ČR za 150 Kč ročně. Se zájmem o předplatné se, prosím, obracejte na sekretářku: .