Uvědomění + vhled = tvořivost?

Všeobecně rozšířené přesvědčení o vztahu mezi tvořivostí a pravou mozkovou hemisférou se zrodilo už v 70. letech 20. století. Nyní však máme o mozku nové a přesnější poznatky.

Nestačí jen rozlišovat pravou a levou hemisféru. Kromě nich se musíme zabývat i vrchní a spodní, přední a zadní částí – zkrátka celým mozkem. Thomas Hally nám svým článkem, v němž se zaměřuje na rozdíly ve stavbě levé a pravé hemisféry a na fungování určitých oblastí v mozku během tvůrčí činnosti, pomůže lépe tyto souvislosti pochopit.

Pravá mozková hemisféra, které se tradičně říká „umělecký mozek“, obsahuje více nervových spojení, a to jak uvnitř, tak i navenek k ostatním částem mozku. Nejsilněji je propojena s amygdalou a oblastí pod mozkovou kůrou [pozn. překladatele: amygdala hraje hlavní roli ve formování a uchování paměťových stop spojených s emočními prožitky]. Levá hemisféra má mnohem méně nervových spojení. Pravá hemisféra má také podstatně složitější stavbu, zatímco levá je tvořena uspořádanými vertikálními sloupci, které umožňují jasně určit jednotlivé mozkové funkce a jejich umístění. Při našem tvůrčím úsilí zaměstnáváme celý mozek, nejen jeho pravou část, přičemž tento tvůrčí („celý“) mozek využívá ohromnou síť nervových spojení.

Vědecké práce o mozku nám osvětlují, jak vědci, umělci a jiní tvořiví lidé náhle „přicházejí“ k novým myšlenkám a porozumění, které vedou k převratným objevům, výtvorům nebo řešením složitých problémů. Toto náhlé pochopení neboli „aha okamžik“ je něco jako záblesk geniality nebo „božského vnuknutí“. Vědci, kteří sledovali záznam EEG (elektroencefalografu) během tvůrčí činnosti, zjistili, že než se vynoří odpověď, řešení nebo možná „vize“, objeví se v mozku gama vlny [pozn. překladatele: elektromagnetické vlny o frekvenci nad 30 Hz]. Tyto vlny jsou projevem propojování neuronů a buněk uvnitř mozku při tvorbě nového myšlenkového spojení. Jakmile se nová myšlenka dostane plně do našeho vědomí, známe odpověď. Gama vlny a nervová aktivita se soustředí v pravé spánkové části povrchové vrstvy mozkové kůry (neocortex). V okamžiku pochopení podstaty problému se buňky pravé mozkové hemisféry usilovně spojují s ostatními částmi mozku; současně shromažďují nové informace a vytvářejí novou myšlenkovou strukturu.

Vhled je něco mezi Shakespearem a matkou. Alžbětínský básník nám radí „Sám k sobě pravdiv buď“, zatímco matky nám říkávají „Buď sám sebou“. A jak do tohoto rámce zapadá vhled? Vhled znamená, že přesně víme, kým jsme, a chováme se podle toho, v souladu s našimi sklony a schopnostmi. Vhled nám pomáhá při volbě partnera, přítele, povolání, koníčků, cílů a možná i při výběru psychoterapeuta. Pokud naše dovednosti a nadání nejsou v souladu s naší – přehnanou, či naopak příliš skromnou – představou o sobě, čeká nás zklamání nebo nepříjemné probuzení. Lepší je rozvíjet svůj přirozený talent a zajistit si tak budoucnost než se spoléhat na falešná přesvědčení. „Pravda nás osvobodí.“ S našimi skutečnými „Já“ budeme určitě šťastnější než s těmi falešnými. A možná nás dokonce čeká příjemné překvapení!

Znalost sebe sama otevírá dveře příležitostem. „Štěstí přeje připraveným,“ řekl Louis Pasteur.

Archimeda zasáhl „aha okamžik“ při koupeli ve vaně tak mocně, až vykřikl „Heureka!“ („Mám to!“). Konečně (a „z ničeho nic“) si uvědomil, že těleso ponořené do kapaliny (v jeho případě zlatá koruna) vždy vytlačí množství vody odpovídající jeho objemu. Tím položil základ svého objevu, jelikož si uvědomil, že když vydělí váhu tělesa objemem vytlačené vody, získá údaj o hustotě tělesa.

Isaac Newton zažil svůj „aha okamžik“, když se (bezcílně?) procházel jabloňovým sadem.

Výzkumníci z Drexel University (Philadelphia, Pennsylvania, USA) a Northwestern University (Evanston, Illinois, USA) provedli řadu pokusů, při nichž za pomoci magnetické rezonance a elektroencefalografu (EEG) měřili nervovou činnost skupiny dobrovolníků. Dobrovolníci řešili slovní testy, při nichž jim byla zadána tři slova (např. úhelník, nožka a člen), a jejich úkolem bylo najít složené slovo, které by obsahovalo každé z těchto tří slov. Například spojením s příslušným tvarem slova „tři“ vzniknou slova „trojúhelník“, „trojnožka“ a „trojčlen“. Pokud se účastník pokusu domníval, že přišel na správné slovo, stiskl jedno ze dvou tlačítek, která zastupovala buď nalezení řešení vhledem (porozuměním), anebo analytickou (hypotetickou) úvahou. Ti, kteří označili „vhled“, vykázali zároveň vysokou hladinu aktivity gama vln v mozku, která vygradovala 300 milisekund před tím, než si uvědomili odpověď. Tyto proudy gama vln vycházely z pravé mozkové hemisféry a z oblasti, která se obvykle podílí na tvorbě myšlenkových asociací a spojování částí problému do celku. Shluky neuronů povzbuzených gama vlnami se v mozku spojují, vytvářejí nová nervová propojení a také nové myšlenky a výtvory! Bezprostředně po „zaplavení“ gama vlnami se nová myšlenka „vynoří“ v našem vědomí a tento moment se nazývá „aha okamžik“. Alfa vlny v mozku jsou známkou duševního odpočinku; v této chvíli snění a duševního bloumání jsme vysoce vnímaví vůči novým myšlenkám [pozn. překladatele: alfa vlny mají frekvenci 8–13 Hz]. Aby nás takové převratné a novátorské myšlenky nebo řešení napadly a mohly se uskutečnit, musíme odpočívat a „dát věcem průchod“, jak to děláme při meditaci nebo modlitbě. Tvůrčí myšlenky se pak často dostaví.

Z originálu „Awareness and Insight = Creativity?“, Thomas Hally, Mensa International Journal Extra, prosinec 2012, přeložila Hana Erbsová.

Autor: Thomas Hally. Přeložila Hana Erbsová
Sdílet
Hledání
Členské příspěvky
Informace o tom jak zaplatit členské příspěvky naleznete na webu Mensy.
Stažení časopisu
Časopis Mensa 2/2020 (duben) si můžete stáhnout ve formátu PDF:
Titulní strana časopisu Mensa 2/2020
Inzerujte s Mensou
Informace o možnostech inzerce v médiích Mensy ČR naleznete na stránce inzerce v papírovém časopise.
Hledáme
"Historiky"
Mensa má na našem území bohatou historii, avšak jen její malá část je přehledně zmapována. Hledáme pomocníky, kteří by chtěli projít několik starších časopisů, vybrat z nich relevantní informace a upravit je do přehledné podoby.

Programátora
Šikovného programátora, který by byl ochoten věnovat část svého času a doprogramovat nám sekci Kariéra na intranetu Mensy.

Práce v redakci je dobrovolná a nemůžeme Vám za ni slíbit hmotný honorář. Nabízíme Vám však možnost dělat zajímavé věci s lidmi, se kterými je radost pracovat. Se zájmem se, prosím, obracejte na .
Inteligence
Inteligence a její měření
Co je to inteligence, jak se člení a jak ji můžeme změřit, co to znamená IQ?

Popis různých stupnic IQ
Na světě se používají různé stupnice IQ, vysvětlujeme jejich podstatu a vztahy mezi nimi

Historie měření inteligence
Podrobně vysvětlujeme jak se vyvíjely způsoby a metody měření inteligence

Jsme chytřejší než naši předkové?
Rozebíráme Flynnův efekt a změnu průměrné inteligence v populaci během 20. století

Kreativní génius nebo psychotik?
Hranice mezi geniálním a psychotickým jedincem je často velmi úzká, vysvětlujeme, proč tomu tak je a zda spolu tyto vlastnosti souvisí

Chcete znát své IQ?
Přihlaste se na testování IQ pořádané společností Mensa, které na rozdíl od mnoha pochybných testů na internetu probíhá prostřednictvím mezinárodně uznávaného a standardizovaného testu.
Mensa v médiích
Našli jste nějaký článek o Mense? Prosím, pošlete odkaz na adresu .
Napište nám
Rádi píšete a chcete uveřejnit článek v časopise nebo na webu Mensy? Chtěli byste Mense pomoci jinak? Potom určitě napište na .
Testování inteligence
Informace a přihlášku na oficiální testování inteligence naleznete na http://testovani.mensa.cz/. Testování můžete také někomu darovat formou dárkové poukázky.
Tištěný časopis
Časopis Mensa může odebírat kdokoliv (i nečlen) na území ČR za 150 Kč ročně. Se zájmem o předplatné se, prosím, obracejte na sekretářku: .